Lepoještěr pestrý

Jak číst taxoboxLepoještěr pestrý
alternativní popis obrázku chybí
Lepoještěr pestrý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Řád šupinatí (Squamata)
Podřád ještěři (Sauria)
Čeleď agamovití (Agamidae)
Rod lepoještěr (Calotes)
Binomické jméno
Calotes versicolor
(Daudin, 1802)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lepoještěr pestrý, česky také lepoještěr měnivý[2] (Calotes versicolor), je druh plaza z čeledi agamovití (Agamidae).

Výskyt

Lepoještěr pestrý je široce rozšířen především v jižní a jihovýchodní Asii. Areál výskytu sahá ve směru od východu na západ od jihovýchodní Číny do jihovýchodního Íránu, směrem jižně se táhne přes Indočínu a Malajský poloostrov až po Sumatru. Na řadu bližších i vzdálenějších míst byl tento ještěr zjevně i zavlečen, včetně Bornea, Jávy, Sulawesi, Malediv, Andaman, Chaj-nanu, Singapuru, Maskarén, Seychel, ba dokonce i Floridy, Ománu a Keni. V některých případech může být obtížné odlišit nepůvodní subpopulace od subpopulací původních; například íránská populace z východního Balúčistánu sem mohla být zavlečena někdy v průběhu starověku.[3]

Lepoještěr pestrý nicméně ve skutečnosti představuje spíše druhový komplex, tj. skupinu blízce si příbuzných a morfologicky podobných druhů, jež by však měly vystupovat jako samostatné. Na základě molekulárně-fylogenetické studie z roku 2021 se tak C. versicolor sensu stricto vyskytuje pouze v částech jižní a východní Indie, ačkoli mohl být zavlečen do jiných částí světa.[4]

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN), jenž k roku 2021 stále zastává původní podobu jednoho druhu, hodnotí lepoještěra pestrého jako málo dotčený druh.[3]

Popis

Velikost těla činí asi 10 cm, značně dlouhý ocas však celkovou velikost těla prodlužuje až téměř k 40 cm. Tělo je robustní, zploštělé, s poměrně mohutnou hlavou (zvlášť v případě samců). Rozlišovacími znaky jsou přítomnost dvou oddělených ostnů nad bubínkem a chybějící záhyb kůže v oblasti ramen.[5][6] Šíji a záda porůstá ostnatý hřeben.[7] Zbarvení těla je poměrně proměnlivé, na což poukazuje už druhové jméno versicolor.[4]

Chování

Detail hlavy

Lepoještěr pestrý žije především na lesních okrajích tropických a subtropických oblastí, a to až do nadmořské výšky asi 3 000 m. Jde o značně přizpůsobivé zvíře, které se hojně vyskytuje i na plantážích, v parcích a zahradách, v městské zástavbě a jiných pozměněných stanovištích.[3] Živí se hmyzem a malými obratlovci, včetně dalších druhů ještěrů.[7] Samice klade několik snůšek podlouhlých vajíček, jež zahrabává do vlhké půdy. Ve velikosti snůšek se mohou objevovat odchylky v závislosti na obývaném areálu, v západním Pákistánu činí 7–19, v jižní Indii 6–9 a v severní Indii až 23 vajíček. Inkubační doba trvá 42–67 dní, vývoj mláďat je poměrně rychlý a do jednoho roku mohou dosáhnout dospělé velikosti.[3][7] Samcům se v období páření přebarvuje hrdlo do červena a černa.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ lepoještěr pestrý [online]. BioLib [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Wogan, G., Lwin, K., Al Rasbi, K.J.M., Vijayakumar, S.P., Anderson, S., Papenfuss, T., Srinivasulu, C., Litvinchuk, S., Bowles, P., McGuire, J., Cai, B., Ji, X. & Iskandar, D. 2021. Calotes versicolor. The IUCN Red List of Threatened Species 2021: e.T164681A1067033. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2021-3.RLTS.T164681A1067033.en. Accessed on 05 November 2023.
  4. ↑ a b GOWANDE, Gaurang; PAL, Saunak; JABLONSKI, Daniel. Molecular phylogenetics and taxonomic reassessment of the widespread agamid lizard Calotes versicolor (Daudin, 1802) (Squamata, Agamidae) across South Asia. Vertebrate Zoology. 2021-10-20, roč. 71, s. 669–696. Dostupné online [cit. 2023-11-05]. ISSN 2625-8498. DOI 10.3897/vz.71.e62787. (anglicky) 
  5. ↑ a b Changeable Lizard - Calotes versicolor. www.ecologyasia.com [online]. [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ DAS, Indraneil. A Field Guide To The Reptiles Of South-East Asia. London ; New Delhi ; New York; Sydney: Bloomsbury Natural History ISBN 978-1-4729-2059-1, ISBN 1-4729-2059-7. OCLC 905220987 S. 183. 
  7. ↑ a b c MATTISON, Chris. Nature Guide: Snakes and Other Reptiles and Amphibians. New York: DK Publishing, 2014. 352 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4654-2103-6. S. 128. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj