Leo von Caprivi

Leo von Caprivi
Německý kancléř
Ve funkci:
20. března 1890 – 26. října 1894
Předchůdce Otto von Bismarck
Nástupce Chlodwig, kníže Hohenlohe-Schillingsfürst
Rodné jméno Georg Leo von Caprivi de Caprera de Montecuccoli
Narození 24. února 1831
Charlottenburg
Prusko Prusko
Úmrtí 6. února 1899 (ve věku 67 let)
Skórzyn
Německá říše Německé císařství
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Národnost německá
Rodiče Leopold von Caprivi
Příbuzní Raimund von Caprivi[1] (bratr)
Leo von Caprivi (synovec)
Zaměstnání politik
Ocenění Pour le Mérite
honorary citizen of Gdańsk
Železný kříž 2. třídy
Řád Zvěstování
Řád černé orlice
… více na Wikidatech
Podpis Leo von Caprivi, podpis
Commons Leo von Caprivi
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georg Leo hrabě von Caprivi de Caprera de Montecuccoli (24. února 1831 Charlottenburg – 6. února 1899 Skyren) byl německý státník, nástupce Otty von Bismarck ve funkci německého kancléře. Tuto funkci zastával v období od 20. března 1890 do 26. října 1894.

Biografie

Narodil se v Charlottenburgu (dnes součást Berlína) v Prusku. Otec Julius Leopold von Caprivi (1797–1865) byl právníkem, později se stal soudcem pruského nejvyššího soudu a členem pruské sněmovny lordů. Jeho matkou byla Emilie Kopkemová, dcera Gustava Kopkema, ředitele gymnázia v Berlíně, které navštěvoval i Capriviho předchůdce Otto von Bismarck.

V roce 1849 vstoupil do pruské armády. Sloužil ve druhé šlesvické válce v roce 1864, v prusko-rakouské válce v roce 1866 a v prusko-francouzské válce v letech 1870–1871. Dosáhl hodnosti podplukovníka. Za své zásluhy získal vojenské vyznamenání Pour le Mérite. Po prusko-francouzské válce působil na pruském ministerstvu války. V roce 1882 se stal velitelem 30. pěší divize u Met.

20. března 1890 byl jmenován německým kancléřem. V úřadě skončil 26. října 1894.

Jmenoval se podle něho Capriviho pruh (angl. Caprivi Strip) na území dnešní Namibie. Ten k tehdy německé kolonii jménem Německá jihozápadní Afrika připojil toto území, aby získala přístup k řece Zambezi.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Deutsche Biographie. Bavorská státní knihovna, Historická komise při Bavorské akademii věd. Dostupné online. [cit. 2024-03-16].

Literatura

  • STELLNER, František. Capriviho zahraniční politika v letech 1890-1892. Historický obzor, 1995, 6 (9/10), s. 203-210.
  • STELLNER, František. Zur Außen- und Innenpolitik des Reichskanzlers Caprivi nach 1892. Prague Papers on the History of International Relations. 1999, roč. 3, s. 111–130. Dostupné online. ISBN 80-85899-73-6. 
  • STELLNER, František. Bismarck und Caprivi: Die Probleme der postbismarckschen Eliten. Prague Papers on the History of International Relations. 2007, roč. 11, s. 419–427. Dostupné online [PDF]. ISBN 978-80-7308-208-6. 

Externí odkazy

Zdroj