Leningradská oblast
| Leningradská oblast Ленинградская область | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Gatčina |
| Souřadnice | 60°3′ s. š., 31°45′ v. d. |
| Rozloha | 85 300 km² |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 892 711 (2021) |
| Hustota zalidnění | 22,2 obyv./km² |
| Jazyk | ruština |
| Národnostní složení | Rusové 89,6%, Ukrajinci 2,5%, Bělorusové, Tataři, Finové a další |
| Správa regionu | |
| Stát |  Rusko |
| Nadřazený celek |
Rusko
|
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 18 rajónů |
| Vznik | 1927 |
| Gubernátor | Sergej Bebenin |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | RU-LEN |
| Telefonní předvolba | 813 |
| Označení vozidel | 47 |
| Oficiální web | www |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leningradská oblast (rusky Ленинградская область) je oblast na severozápadě evropské části Ruska. Byla založena 1. srpna 1927. Má rozlohu 85 300 km² a žije v ní přibližně 1,89 milionu obyvatel. Hlavní a největší město oblasti je Gatčina.[2] Oblast je součástí Severozápadního federálního okruhu.
Geografická poloha
Hraničí v rámci Ruské federace s Karelskou republikou na severu a třemi oblastmi (Vologdskou oblastí na východě, Novgorodskou oblastí na jihovýchodě a Pskovskou oblastí na jihozápadě) dále hraničí s Finskem (provincie Jižní Karélie a Kymenlaakso) a s Estonskem (kraj Ida-Virumaa). Pobřeží omývají na východě Finský záliv Baltského moře na severu Ladožské jezero a na severovýchodě Oněžské jezero.
Pobřeží Finského zálivu (330 km) je jen mírně členité s výjimkou Vyborského zálivu. Na jihu jsou velké zálivy: Koporský záliv, Narvský záliv a Lužská zátoka. Reliéf je rovinný se stopami činnosti ledovce. Velkou část oblasti zaujímají nížiny: Přibaltská, Přiněvská, Vuoksinská, Svirská, Přiladožská. Po jižním břehu Finského zálivu a Ladožského jezera se táhne Baltsko-ladožská terasa (vysoká 40 až 60 m). Na jih od ní se rozkládá ordovická planina s Ižorskou vysočinou (do 168 m). Dále se na území oblasti nachází severovýchodní část Lužské vysočiny (do 140 m), Vepsovská vysočina (okolo 300 m), Tichvinský val, Lembolovská vysočina (do 200 m) a osamocené kopce v okolí Petrohradu (Pulkovskaja, Pargolovskaja).
Administrativní dělení
- Boksitogorský rajón
- Gatčinský rajón
- Kingiseppský rajón
- Kirišský rajón
- Kirovský rajón
- Lodějnopolský rajón
- Lomonosovský rajón
- Lužský rajón
- Podporožský rajón
- Priozerský rajón
- Slancevský rajón
- Tichvinský rajón
- Tosnenský rajón
- Volosovský rajón
- Volchovský rajón
- Vsevoložský rajón
- Vyborský rajón
Sídla
|
Sídla s více než 10 000 obyvateli údaje z 1. ledna 2006. Tučně jsou vyznačena města, slabě sídla městského typu. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Klima
Klima oblasti je přechodové od přímořského ke kontinentálnímu. Zima je mírná, teplota nejchladnějšího měsíce ledna je -7 až - 11 °C. Léto je chladné, teplota nejteplejšího měsíce července je 15 až 17,5 °C. Oblast se nachází v zóně nadměrných srážek. Jejich množství je 550 až 850 mm za rok. Sněhová pokrývka vydrží 120 až 160 dní.
Vodní zdroje
Říční síť je hustá a téměř všechny řeky patří k úmoří Baltského moře. Nejdůležitější řeky jsou Něva, Volchov, Svir, Vuoksa, Narva, Pljussa, Sjas, Luga. Oplývají značnými hydroenergetickými zdroji a využívají se také pro lodní dopravu a splavování dřeva. Největší jezera (Ladožské a Oněžské) patří do oblasti částečně. Dále je zde mnoho menších jezer ledovcového původu, převážně na Karelské šíji (Velké Simaginské jezero, Glubokoje). Byly také vybudovány přehrady a vznikly vodní nádrže na Narvě (Narvská vodní nádrž) a na Sviru (Hornosvirská a Dolnosvirská vodní nádrž).
Půdy a flóra
V oblasti převládají půdy podzolového a bažinatého typu. Pro zemědělství jsou nejvíce využívané drnové uhličitanové zaplavované půdy. Velká část půd se vyznačuje nadbytečným promočením, vysokou kyselostí a potřebuje meliorace. Lesy zaujímají 54 % oblasti. Převládají borovice, smrky, břízy, osiky. Bažiny zaujímají 11,9 % a louky 3,2 %. Nejvíce lesů je v severovýchodních okresech. Na Karelské šíji byla již v roce 1738 založena přírodní rezervace Lindulovský modřínový háj, kvůli získávání dřeva pro stavbu lodí.
Fauna
Žijí zde veverky, krtci, kuny, lišky, tchoři, polární zajíci, losi. V řekách, jezerech a ve Finském zálivu žije mnoho ryb (síhové severní a malí, korušky, sledi). Fauna byla uměle obohacena. Aklimatizovali se tu ondatry, bobři, norci.
Odkazy
Reference
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Гатчина официально стала столицей Ленинградской области. Ria.ru [online]. [cit. 2021-03-24]. Dostupné online. (rusky)
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Ленинградская область“.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Leningradská oblast na Wikimedia Commons
