Lee Pearson

Lee Pearson
Narození 4. února 1974 (50 let)
Stoke-on-Trent
Alma mater Westwood College
Povolání drezurní jezdec
Ocenění Knight Bachelor (2017)
komandér Řádu britského impéria
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Letní paralympijské hry
zlato 2000 Sydney Jezdectví - paradrezura
zlato 2000 Sydney Jezdectví - paradrezura, kür
zlato 2000 Sydney Jezdectví - paradrezura, družstva
zlato 2004 Atény Jezdectví - paradrezura
zlato 2004 Atény Jezdectví - paradrezura, kür
zlato 2004 Atény Jezdectví - paradrezura, družstva
zlato 2008 Peking Jezdectví - paradrezura
zlato 2008 Peking Jezdectví - paradrezura, kür
zlato 2008 Peking Jezdectví - paradrezura, družstva
zlato 2012 Londýn Jezdectví - paradrezura, družstva
zlato 2016 Rio Jezdectví - paradrezura, kür
zlato 2020 Tokio Jezdectví - paradrezura
stříbro 2012 Londýn Jezdectví - paradrezura
stříbro 2016 Rio Jezdectví - paradrezura
bronz 2012 Londýn Jezdectví - paradrezura, kür

Lee Pearson, OBE (*4. února 1974, Stoke-on-Trent[1]) je britský tělesně postižený jezdec paradrezury, držitel dvanácti zlatých paralympijských medailí.

Životopis

Narodil se císařským řezem a lékaři nedávali velkou naději na jeho přežití.[2] Pearson trpí syndromem mnohočetných kloubních kontraktur, navzdory 15 operacím podstoupeným do šesti let věku stále nemůže pohybovat koleny a kotníky.[1]

V roce 1980 obdržel britskou Dětskou cenu za kuráž, tehdy se stal středem zájmu médií, když ho z ulice do budovy na Downing Street 10, kde sídlí britský premiér, donesla v náručí přímo tehdejší ministerská předsedkyně Margaret Thatcherová.[2]

Jeho rodiče prosadili jeho přijetí do běžné školy, kde byl velmi populární. Po jejím absolvování ale přijal zaměstnání v supermarketu, které ho však nenaplňovalo a propadal depresím. Zachránilo ho jezdectví, konkrétně televizní přenos soutěží paralympijských her v Atlantě v roce 1996.

Jízdě na koni se věnoval už od dětství (učil se na oslíku, kterého mu koupili rodiče). V roce 1999 se stal v Dánsku poprvé mistrem světa (v celkové klasifikaci, küru a týmech).[1] Od té doby nebyl poražen.

Vyhrál všechny tři zlaté medaile na paralympiádě v Sydney 2000 (v sedle koně Chipchasemeknes), na hrách v Aténách 2004 (v sedle Blue Circle Boye) a také na paralympiádě v Pekingu v roce 2008 (v sedle vlastního koně Gentleman).

Z titulů mistra světa se radoval znovu v letech 2003 (dvě zlaté) a 2007 (tři zlaté), na mistrovství Evropy 2002 získal tři zlaté medaile. Na evropském šampionátu 2005 v Soskutu v Maďarsku vyhrál tři soutěže dokonce v kategorii jezdců s méně vážným postižením stupně III (běžně startuje v soutěžích stupně Ib).[1]

Na paralympiádě v Aténách zaujal gestem fair play, když věnoval jednu z vyhraných kytic Francouzce Valerii Sallesové, jejíž kůň Arestote zkolaboval a zemřel při vchodu do arény.[3]

Jeho dalším cílem bylo kvalifikovat se na Letní paralympijské hry 2012, které se uskuteční ve Velké Británii v Londýně. To se mu podařilo a v Londýně získal s koněm Gentleman další tři medaile, zlatou v soutěži družstev a stříbro a bronz v závodech jednotlivců.

Byl vyznamenán titulem MBE v roce 2001 a titulem OBE v roce 2005.[1] Dostal čestný doktorát na Staffordshire University.

Žije v Cheddletonu v hrabství Staffordshire.[1] Živí se vedením vlastních stájí.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f Beijing Team Handbook 2008 [PDF]. ParalympicsGB, 2008. S. 85. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  2. ↑ a b RAJAN, Amol. The Paralympic star who was given up for dead. The Independent [online]. 2008-09-13 [cit. 2008-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Beijing Team Handbook 2008 [PDF]. ParalympicsGB, 2008. S. 16. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

Zdroj