Ledovkovití

Jak číst taxoboxLedovkovití
alternativní popis obrázku chybí
Ledovka Mawsonova
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ryby (Osteichthyes)
Podtřída paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád ostnoploutví (Perciformes)
Čeleď ledovkovití (Nototheniidae)
Günther, 1861
Binomické jméno
Nototheniidae
Gill; 1861
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ledovkovití (Nototheniidae) je čeleď ryb z podřádu Notothenioidei a řádu ostnoploutví (Perciformes). Většina těchto ryb se vyskytuje v Jižním oceánu.

Nomenklatura

Seznam rodů

Eschmeyerův katalog ryb k roku 2021 rozeznával v rámci této čeledi 59 druhů ve 3 podčeledích a 15 rodech.[1][2]

  • Pleuragrammatinae Andersen & Hureau 1979
    • Aethotaxis H. H. DeWitt, 1962
    • Dissostichus Smitt, 1898
    • Gvozdarus Balushkin, 1989
    • Pleuragramma Balushkin, 1982
  • Nototheniinae Günther 1861
    • Gobionotothen Balushkin, 1976
    • Lepidonotothen Balushkin, 1976
    • Indonotothenia Balushkin, 1984
    • Lindbergichthys Balushkin, 1979
    • Notothenia Richardson, 1844
    • Nototheniops Balushkin, 1976
    • Paranotothenia Balushkin, 1976
    • Patagonotothen Balushkin, 1976
  • Trematominae Balushkin,1982
    • Cryothenia Daniels, 1981
    • Pagothenia Nichols & La Monte, 1936
    • Trematomus Boulenger, 1902

Výskyt

Ledovky se vyskytují pouze na jižní polokouli. Obývají subpolární a polární oblasti, zejména pak studené vody kolem Antarktidy, kde se jedná o dominující mořské ryby.[3][4] Vyskytují se hlavně v mořské vodě, v brakických či dokonce sladkých vodách se vyskytují výjimečně. Většina druhů je bentická (vyskytující se při dně), jiné pelagické zóně (blíže k povrchu).[3]

Charakteristika čeledi

Zástupci čeledi mají podlouhlá šupinatá těla s velkou hlavou. První hřbetní ploutev bývá jen velice krátká, druhá hřbetní ploutev je delší s 3–11 trny. Řitní ploutev je velká. Počet obratlů se pohybuje od 45 do 59.[3][5]

Ledovky nemají měchýř, takže se u nich vyvinuly jiné tělesné adaptace, které jim pomáhají v dosažení potřebného vztlaku. K těmto adaptacím patří hlavně nízký obsah minerálů v kostech a vysoký obsah tuků v těle.[6] Ledovky jsou adaptovány na tuhé mrazy antarktických vod – v jejich krvi se nachází proteiny, které fungují jako jakási přirozená „nemrznoucí směs“, a u ledovek poněkud paradoxně nedochází k tvorbě hemoproteinů a u některých druhů ani červených krvinek.[5][7]

Význam

Ledovky představují důležitý zdroj potravy pro některé mořské savce (ploutvonožce, kytovce) i lidi. Komerční rybolov probíhá zejména u dvou velkých druhů, a sice ledovek patagonských, které mohou dosahovat délek až 2,3 m, a ledovek Mawsonových.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Genera/Species by Family/Subfamily [online]. Eschmeyer's Catalog of Fishes [cit. 2021-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Order PERCIFORMES: Suborder NOTOTHENIOIDEI: Families BOVICHTIDAE, PSEUDAPHRITIDAE, ELEGINOPIDAE, NOTOTHENIIDAE, HARPAGIFERIDAE, ARTEDIDRACONIDAE, BATHYDRACONIDAE, CHANNICHTHYIDAE and PERCOPHIDAE [online]. The ETYFish Project, 2021-04-12 [cit. 2021-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c FAMILY Details for Nototheniidae - Cod icefishes [online]. Fishbase.de [cit. 2021-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-28. (anglicky) 
  4. ↑ COLLINS, Martin A.; BRICKLE, Paul; BROWN, Judith; BELCHIER, Mark. The Patagonian Toothfish. S. 227–300. Advances in Marine Biology [online]. 2010 [cit. 2021-11-28]. Roč. 58, s. 227–300. DOI 10.1016/B978-0-12-381015-1.00004-6. (anglicky) 
  5. ↑ a b Nototheniidae [online]. Oxford Reference [cit. 2021-11-28]. Dostupné online. DOI 10.1093/oi/authority.20110803100240316. (anglicky) 
  6. ↑ EASTMAN, Joseph T.; DEVRIES, Arthur L. Buoyancy Studies of Notothenioid Fishes in McMurdo Sound, Antarctica. S. 385. Copeia [online]. 1982-05-28 [cit. 2021-11-28]. Roč. 1982, čís. 2, s. 385. DOI 10.2307/1444619. (anglicky) 
  7. ↑ CHRISTINA CHENG, C.-H; WILLIAM DETRICH, H. Molecular ecophysiology of Antarctic notothenioid fishes. S. 2215–2232. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences [online]. 2007-12-29 [cit. 2021-11-28]. Roč. 362, čís. 1488, s. 2215–2232. DOI 10.1098/rstb.2006.1946. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj