Lavin
| Lavin | |
|---|---|
 Panorama obce
| |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°46′ s. š., 10°6′ v. d. |
| Nadmořská výška | 1412 m n. m. |
| Stát |
 Švýcarsko
|
| Kanton | Graubünden |
| Okres | Engiadina Bassa/Val Müstair |
| Obec | Zernez |
  Lavin
Lavin, Švýcarsko
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 46,26 km² |
| Počet obyvatel | 226 (31.12.2013) |
| Hustota zalidnění | 4,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 7543 |
| Označení vozidel | GR |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lavin je bývalá samostatná obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Engiadina Bassa/Val Müstair. Nachází se v údolí Engadin, asi 37 kilometrů severovýchodně od Svatého Mořice v nadmořské výšce 1 412 metrů. Má přibližně 200 obyvatel.
K 1. lednu 2015 se na základě výsledku hlasování Lavin sloučil spolu s další obcí Susch pod obec Zernez.
Historie
V lokalitě Las Muottas na jižní straně Innu objevil Hans Conrad v letech 1938–39 sídliště, kde byly nalezeny zlomky keramiky a další nálezy ze střední doby bronzové. Oblast tak byla osídlena již ve starověku. Opuštěná vesnice Gonda je poprvé zmiňována v roce 1160 a dnešní bývalá obec je rovněž zmiňována ve 12. století pod názvem Lawinis. Samostatnou obcí se Lavin stal až ve 13. nebo 14. století, do roku 1325 patřil k Ardezu. Poté byla společně se sousední obcí Susch církevně zvelebena a od roku 1422 je samostatnou farností. Původní farnost byla zničena rakouskými vojsky v roce 1499 a také v letech 1621/1622 během nepokojů v Graubündenu. Kostel San Güerg byl postaven v letech 1480–1500 s významnými pozdně gotickými malbami, které byly v roce 1529 přemalovány a znovu odhaleny až v letech 1955–1956 při renovaci.
V roce 1529 přijal Lavin a sousední vesnice Guarda pod vlivem reformátora Filipa Galliciuse reformaci. V roce 1652 se obec vykoupila z rakouské nadvlády. Až do roku 1851 patřil Lavin k soudní obci Untertasna a byl také jejím okresním shromaždištěm. Obyvatelé se živili chovem dobytka, pěstováním obilí, vývozem dřeva a vojenstvím. Podél řeky Lavinuozbach byly v 18. století vybudovány průmyslové podniky a hutě na měděné rudy. Tento průmysl však po vyčerpání ložiska surovin postupně zanikl.
Roku 1869 vyhořelo při požáru obce 68 domů; v té době měla obec asi 300 obyvatel, kteří zůstali bez střechy nad hlavou. Dnešní vesnice se vyznačuje pouze částečnou přestavbou v novém, prostorném stavebním stylu s plochými střechami. V roce 1900 žilo v Lavinu 242 lidí. Roku 1913 byla obec napojena na železnici prostřednictvím Engadinské trati, vybudované Rhétskou dráhou. Po druhé světové válce počet obyvatel dále klesal, až v roce 1970 dosáhl minima – 155 osob; od té doby byl zaznamenán mírný nárůst. V roce 1971 byl vybudován obchvat hlavní silnice, která tak obešla náves a ulehčila obyvatelům centra obce. V roce 1999 byl otevřen železniční tunel Vereina, jehož jižní portál s terminálem autovlaků se nachází na katastru Lavinu. V roce 2000 měl Lavin 174 obyvatel a více než polovina zaměstnanců pracovala v sektoru služeb. Od té doby počet obyvatel stále pozvolna roste.
Do roku 2014 byl Lavin samostatnou obcí. Od 1. ledna 2015 je součástí obce Zernez.
Geografie
Obec leží na štěrkové terase v ústí údolí Val Lavinuoz, odvodňovaném potokem Lavinuoz, na jihovýchodním úpatí hory Piz Linard (3 411 m). Lavinem protéká řeka Inn. Z celkové rozlohy bývalé obce přes 46 km² je 2 827 ha neproduktivní půdy, většinou horské. Dalších 917 ha lze využívat k zemědělským účelům. Kromě 29 ha osídleného území zahrnuje území bývalé obce 845 ha pokrytých lesem nebo lesní půdou.
Obyvatelstvo a jazyky
Již v 19. století v obci žila malá německy mluvící menšina. Přesto drtivá většina obyvatel stále používá jako svůj každodenní jazyk dolnoengadinský dialekt rétorománštiny, Vallader. V letech 1880 až 1941 se podíl obyvatelstva hovořícího rétorománsky nezměnil (1880 83 %, 1941 83 %); za posledních několik desetiletí se snížil jen o několik procentních bodů. Obec a škola podporují rétorománštinu, které v roce 1990 rozumělo 91 % a v roce 2000 86 % obyvatel. Vývoj v posledních desetiletích je uveden v následující tabulce:
| Jazyky v Lavinu | |||||||||
| Jazyk | Sčítání lidu 1980 | Sčítání lidu 1990 | Sčítání lidu 2000 | ||||||
| Počet | Podíl | Počet | Podíl | Počet | Podíl | ||||
| Němčina | 33 | 18,13 % | 38 | 20,65 % | 40 | 22,99 % | |||
| Rétorománština | 147 | 80,77 % | 145 | 78,80 % | 132 | 75,86 % | |||
| Počet obyvatel | 182 | 100 % | 184 | 100 % | 174 | 100 % | |||
Doprava
Lavin leží na železniční trati Bever – Scuol-Tarasp, vedoucí údolím Engadin. Trať provozuje Rhétská dráha. Na katastru obce se nachází stejnojmenná stanice; od roku 1999 pak další stanice Sagliains s terminálem pro autovlaky, jedoucí tunelem Vereina do údolí Prättigau.
Silniční spojení je zajištěno kantonální hlavní silnicí č. 27 (Svatý Mořic – Scuol), vedoucí obchvatem okolo centra obce.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lavin na německé Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lavin na Wikimedia Commons
- (německy) (rétorománsky) [1] – oficiální stránky
