Large Synoptic Survey Telescope

Vera C. Rubin Observatory
Pojmenován po	Vera Rubin
Organizace	Large Synoptic Survey Telescope Corporation
Místo	Elqui Province
Oblast	Cerro Pachón
Stát	Chile
Souřadnice	30°14′41,33″ j. š., 70°45′2,13″ z. d.
Nadmořská výška	2 672,8 m n. m.
Průměr	8,4 m
Webová stránka	https://rubinobservatory.org/
Commons	Vera C. Rubin Observatory
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vera C. Rubin Observatory, dříve Large Synoptic Survey Telescope (LSST, česky Velký celooblohový dalekohled) je připravovaný největší dalekohled na světě schopný pořídit celooblohovou přehlídku. Bude mít hlavní zrcadlo o průměru 8,4 m a do plného provozu by měl být uveden v roce 2024.

Projekt

Jedná se o dalekohled o průměru 8,4 m, který se staví se na hoře El Peñón v Chile, nedaleko od dalších mezinárodních observatoří Gemini South a SOAR. Tvoří jej soustava tří zrcadel schopná zachytit prostřednictvím CCD kamery obraz oblohy. Podle plánů má pořízení jednoho snímku trvat 15 sekund a za dalších 5 sekund má být kamera i dalekohled připraveny na další snímek.

CCD kamera

Tato kamera, která byla dokončena v roce 2019, má průměr 64 cm, rozlišení 3 Gpixely (miliardy pixelů) a bude chlazená (i s vyčítací elektronikou) na teplotu −100 °C. Skládá se z 21 bloků CCD polí, které mohou pracovat buď samostatně, nebo synchronizovaně. Při druhé variantě pokryje snímek na obloze pole 8,5 čtverečních stupňů.^[1]

Uvedení do provozu

Podle plánů z roku 2014 (v roce 2018 stále uváděných) by měl být poprvé vyzkoušen (tzv. první světlo) v roce 2020 a do provozu uveden v roce 2023.^[2]

Údaje z roku 2022 uvádějí první světlo v prosinci 2023; datum uvedení do provozu pak v roce 2024.

Vědecké cíle a prostředky

Podle existujících plánů tato kamera během jediného dne vyprodukuje okolo 30 TB dat, což je asi 100× více, než dosavadní největší přehlídkový dalekohled VISTA. Využívat jej bude hned několik mezinárodních týmů, jejichž členové se podílejí i na přípravě celého projektu. Za deset let plánované činnosti posbírá dostatek dat na vytvoření „filmu vesmíru“, který plánuje zpřístupnit společnost Google v podobě 3D mapy nám známého kosmu.

Objemnost a kvalita dat zároveň vyžaduje inovativní přístup k jejich vyhodnocování a uskladnění, přičemž řešení tohoto problému nebylo jednoduché. V průběhu svého fungování pořídí záběr každé části oblohy až 400×. Financování projektu je zajištěno z velké části americkými prostředky, část bude hrazena ze soukromých zdrojů. Cílem projektu je mimo jiné zkoumání menších těles sluneční soustavy, proměření blízkých galaxií, zjišťování dalších údajů o temné hmotě a temné energii.

Na projektu se mimo jiné podílí i vědečtí pracovníci z Fyzikálního ústavu AV ČR.