Lapidárium (Moravská Třebová)

Lapidárium (Moravská Třebová)
Základní informace
Sloh empír
Současný majitel Město Moravská Třebová
Poloha
Adresa Křížový vrch, Moravská Třebová, ČeskoČesko Česko
Nadmořská výška 415 m n. m.
Souřadnice 49°45′30,07″ s. š., 16°40′26,7″ v. d.

Lapidárium je památkově chráněná budova v areálu hřbitova v Moravské Třebové.

Historie

Přesné stáří stavby hřbitovní kaple sv. Markéty (Všech Svatých) není známé. Dnešní podoba pochází ze začátku 19. století.[1] Jedná se o empírovou stavbu s valenou klenbou.[2] Čelo má bílou omítku, v zadní části je ponecháno holé zdivo. Na lapidárium byla přestavěna roku 1912 z popudu Aloise Czerného, kustoda městského muzea. Rozhodnutí předcházely nálezy renesančních náhrobníků v podlaze hřbitovního kostela Povýšení svatého Kříže a následně roku 1911 dalších náhrobníků v základech hřbitovní zdi.[3] Při přestavbě byly z interiéru odstraněny lavice a podstavec oltáře, naopak přizděny byly podstavce pro náhrobníky. [2]

Významné náhrobníky

výmalba interiéru lapidária
výmalba interiéru lapidária

Většina náhrobníků pochází z přelomu 16. a 17. století. V době protireformace byly otočeny čelní stranou k zemi do podlahy kostela a základů hřbitovní zdi. K nejvýznamnějším patří náhrobníky členů rytířského rodu Littwitzů, kteří měli vazby na Ladislava Velena ze Žerotína. Jejich autorem je pravděpodobně tentýž anonymní mistr, který vyzdobil věž a východní křídlo s arkádami moravskotřebovského zámku.[2] Dalším náhrobník patří rodině moravskotřebovského kata Vavřince Bohla.[1]

Okolí lapidária

interiér lapidária s náhrobníky, šedý náhrobník patří rodině kata Bohla

V blízkosti lapidária nalezneme mnoho historických památek. V areálu hřbitova je to kostel Povýšení svatého Kříže. Podél hřbitovní zdi vede křížová cesta s kaplemi, zakončená na vrcholu Křížového vrchu Kalvárií. Poblíž první kaple nalezneme barokní sousoší Kristus na hoře Olivetské. Od brány hřbitova vede lipová alej, na kterou navazují renesanční Schody mrtvých.

Reference

  1. ↑ a b NISLER, Petr. Lapidárium. [s.l.]: Moravskotřebovský hřbitov, 2017. Brožura vydaná k 760 letům města Moravská Třebová. 
  2. ↑ a b c CHRISTIÁNOVÁ, Dana; KRYL, Ladislav; SEDLÁK, Jan (ed.), et al. Cesta od renesance k baroku: Slavné stavby Moravské Třebové. [s.l.]: FOIBOS BOOKS, 2012. ISBN 978-80-87073-48-3. Kapitola Lapidárium, s. 45-47. 
  3. ↑ Márnice [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. 

Zdroj