Langerhansova buňka

Obarvené Langerhansovy buňky v pokožce

Langerhansova buňka je dendritická buňka[1] hvězdicovitého tvaru nacházející se v pokožce. Zejména se objevuje ve vrstvě stratum spinosum a celkem tvoří asi 2–8 % buněk lidské pokožky. Patří mezi antigen prezentující buňky a jako takové jsou složkou imunitního systému – vystavují antigeny T-lymfocytům. Pomáhají tím bránit tělo před patogeny vstupujícími do těla přes pokožku. Langerhansovy buňky se vyvíjí v kostní dřeni, načež se do pokožky dostanou krevním oběhem.[2]

Jsou pojmenovány po Paulu Langerhansovi (1847–1888), který je objevil jako student medicíny ve věku 21 let.[3]

Ve fosilním záznamu

Fosilní kosti (konkrétně ocasní obratle) některých kachnozobých dinosaurů vykazují projevy tzv. histicytózy Langerhansových buněk, což je nemoc, postihující v současnosti i člověka.[4]

Reference

  1. ↑ RÉDEI, George P. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2. 
  2. ↑ JUNQUEIRA, Luiz Carlos; CARNEIRO, Jose. Basic Histology text and atlas. 11. vyd. [s.l.]: McGraw Hill, 2005. Dostupné online. 
  3. ↑ LANGERHANS, Paul. Ueber die Nerven der menschlichen Haut. [s.l.]: Archiv für pathologische Anatomie und Physiologie und für klinische Medizin, 1868. 
  4. ↑ Disease found in fossilized dinosaur tail afflicts humans to this day. sciencedaily.com [online]. 2020-02-11 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Zdroj