Ladná

Ladná
pohled od severovýchodu
pohled od severovýchodu
Znak obce LadnáVlajka obce Ladná
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Břeclav
Obec s rozšířenou působností Břeclav
(správní obvod)
Okres Břeclav
Kraj Jihomoravský
Historická země Morava
(nepatrná část katastru
náležela do roku 1920 k Dolním Rakousům)
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 48°48′20″ s. š., 16°52′20″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 1 275 (2023)[1]
Rozloha 10,06 km²[2]
Katastrální území Ladná
Nadmořská výška 160 m n. m.
PSČ 691 46
Počet domů 483 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Masarykova 119/60
691 46 Ladná
info@obecladna.cz
Starostka Mgr. Renáta Priesterrathová
Oficiální web: www.obecladna.cz
Ladná
Ladná
Další údaje
Kód obce 558443
Kód části obce 78875
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Ladná (německy Rampersdorf[4]) leží na jihu Moravy severně od okresního města Břeclavi. Administrativně náleží do okresu Břeclav v Jihomoravském kraji. Vznikla 1. července 2006 osamostatněním se od Břeclavi, k níž náležela od 1. srpna 1976. Katastrální území obce má výměru 1005,88 ha. Je zde evidováno 13 ulic a 481 adres. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.

Název

Vesnice se na počátku své existence jmenovala Reinbrechtsdorf ("Reinbrechtova ves" - osobní jméno v základu zřejmě náleželo podivínskému rychtáři). Od roku 1547 je v němčině doložena podoba Landsdorf, která vznikla rozlišením trojího -r- na L- v první slabice a přikloněním začátku jména ke slovu Land ("země"). Z tohoto vznikla počeštěná podoba Lanštorf užívaná do druhé světové války. V první čtvrtině 18. století bylo v němčině zavedeno jméno Rampersdorf vycházející z podoby Remprechtsdorf užívané ve 14. století a vzniklé zkomolením původního jména. Po druhé světové válce bylo přijato nové české jméno Ladná opírající se podstatné jméno lado ("neobdělávaná země").[5]

Historie

První zmínka o obci, která až do roku 1950 nesla český název Lanštorf,[6] je z roku 1270. Současný název získala obec k 4. květnu 1950. Ze srovnání historických a podrobných současných map vyplývá, že nepatrná část moderního katastru Ladné (území na pravém břehu Dyje) náležela do roku 1920 v rámci tzv. Valticka k Dolním Rakousům jako součást katastru Charvátské Nové Vsi, přičemž k Ladné byly dotyčné pozemky připojeny až někdy během druhé poloviny 20. století. Od 1. července 1976[7] do 30. června 2006 byla obec připojena k Břeclavi jako její místní část. Poté se opět osamostatnila.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů obce Ladná
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 633 699 765 939 1 037 1 062 1 179 1 124 1 272 1 297 1 307 1 227 1 228 1 218 1 181
Počet domů 112 119 134 167 194 204 285 316 331 352 371 413 418 444 483

Doprava

Územím obce prochází dálnice D2 a silnice II/425 v úseku Hustopeče - Břeclav. Dále tudy vedou silnice III. třídy:

  • III/00221 ze silnice II/425 na Břeclav
  • III/00222 do obce

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Michaela archanděla – chrám v novorománském stylu z roku 1912, vystavěný dle návrhu architekta Karla Weinbrennera
  • Kaple svatého Michala – obdélná stavba se zvonicí z roku 1849
  • Poklona svatého Vendelína z 2. poloviny 18. století
  • Boží muka u nádraží z přelomu 18. a 19. století

Galerie

  • Kostel sv. Michaela archanděla
    Kostel sv. Michaela archanděla
  • Kaple sv. Michala
    Kaple sv. Michala
  • Základní škola
    Základní škola
  • Železniční zastávka
    Železniční zastávka

Osobnosti

Společenský život

Samospráva obce od roku 2017 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku. [8]

Ukázka místního nářečí

„ Jag bívali richtáři, tak jak to biṵo, ludé sa mezi sebú škorpili dicki, jag bívali volbi. Bívali veřejné. To bili tři strani; na tři kurije sa voliṵo: tí velicí sedláci, chaṵupňíci a třeťí hofeři. U nás bivali dicki dvje strany šohajofci a michlofčáci, keří mívali takovich kortešú a tich voličú zháňali fšelijakíma vípṵatkama za pivo za gořaṵku, za guláše a potom sa voliṵo. Tenkrát (1880) postavili tú raďňicu, f keréj je zasaďená paměťňí deska, kerá tam hṵásá, jak máme mezi sebú bit sforňí a laskaví, ale to sa ňigdi neplňiṵo. Kerá strana ve volbách vihráṵa, tak tá také druhú stranu utṵačovaṵa. já diš sem biṵ tag mṵadí, tak, sem to viďéṵ na vlasňí oči, jak sa to ďíṵo. [9] “

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 257. 
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 488, 489.
  6. ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 264.
  8. ↑ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10155188946675661&id=224337820660
  9. ↑ SVĚRÁK, František. Nářečí na Břeclavsku a v dolním Pomoraví. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1966. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj