Ladislav Kotík

Brigádní generál Ladislav Kotík
Brigádní generál Ladislav Kotík
Narození	13. listopadu 1896; Lipník nad Bečvou; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	19. srpna 1942; Věznice Plötzensee; Německá říše
Příčina úmrtí	popraven gilotinou
Národnost	česká
Alma mater	Vysoká škola válečná
Povolání	voják
Titul	Brigádní generál
Choť	druhá manželka Milada Hurtová
Děti	Ladislav Kotík
Rodiče	Jan Kotík, Cecilie Halouzková
Příbuzní	sestra, švagr Rudolf Hurt
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brigádní generál Ladislav Kotík (13. listopadu 1896 Lipník nad Bečvou – 19. srpna 1942 Věznice Plötzensee) byl československý legionář, důstojník a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Život

Mládí

Ladislav Kotík se narodil 13. listopadu 1896 v Lipníku nad Bečvou v rodině železničního zřízence Jana Kotíka a Cecilie rozené Halouzkové. Mezi lety 1906 a 1910 navštěvoval německou reálku ve svém rodišti, poté absolvoval dvouletý obchodní exportní kurz v Paříži.

První světová válka

Ve Francii jej zastihlo i vypuknutí první světové války, vstoupil jako dobrovolník do francouzské armády a působil v cizinecké legii, protože o vznikající československé jednotce nevěděl. Bojoval v severovýchodní Francii a jako člen expedičního sboru u Gallipoli. Následovaly boje na Balkáně, kde utrpěl zranění hlavy, a opět ve Francii. Do Československých legií oficiálně vstoupil v červnu 1918. Válku ukončil v hodnosti podporučíka.

Po vzniku ČSR

Po vzniku Československa následně vstoupil do Československé armády, vystudoval Vysokou školu válečnou, kde poté působil i jako pedagog. V letech 1925 a 1926 působil v Bělehradu, následovaly velitelské pozice v Šahách, Praze a Liberci, od roku 1934 do rozpadu Československa v Michalovcích. V období Mnichovské dohody byl jmenován a post náčelníka štábu velitelství "M" pro zvláštní úkoly ve Vizovicích. Po vzniku Slovenského státu se přesunul do Brna, kde byl přidělen k velitelství III. sboru v likvidaci. V září 1939 odešel do výslužby, poté byl přidělen k zemskému úřadu v Brně, kam už ale nenastoupil.

Protinacistický odboj

Ladislav Kotík vstoupil do protinacistického odboje v dubnu 1939 konkrétně do Obrany národa, kde zastával post náčelníka štábu zemského velitelství Morava. Za svou činnost byl 23. listopadu zatčen gestapem, vězněn byl na Špilberku, Sušilových kolejích, Breslau a od července 1940 v berlínské věznici Alt-Moabit. Ve dnech 26. a 27. listopadu 1941 proběhl v Berlíně soud s moravským zemským vedením Obrany národa a Ladislav Kotík byl spolu s dalšími spolupracovníky odsouzen k trestu smrti. Dne 19. srpna 1942 byl popraven gilotinou v další berlínské věznici Plötzensee.

Rodina

Ladislav Kotík byl dvakrát ženatý. Podruhé se oženil v roce 1938 s Miladou Hurtovou, sestrou historika Rudolfa Hurta. Manželům se ještě téhož roku narodil syn Ladislav.

Ocenění

Vyznamenání

Československý válečný kříž 1914–1918
Československá revoluční medaile
Československá medaile Vítězství
Řád čestné legie V. třídy
Řád čestné legie IV. třídy
Croix de guerre
Médaille Commemorative française de la Grande Guerre
Médaille Commemorative française d’Orient
Médaille Commemorative française d’Orient „Dardanelles“
Croix de Combattant
Croix de Combattant volontaire
Orden Beli orao IV. reda,

Posmrtná ocenění

V roce 1945 obdržel Ladislav Kotík in memoriam Československý válečný kříž 1939
V roce 1946 byl Ladislav Kotík in memoriam povýšen do hodnosti brigádního generála
V roce 1946 byla po Čestmíru Jelínkovi pojmenována ulice v brněnských Žabovřeskách

Odkazy

Literatura

Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 144.
Eduard Stehlík, Ivan Lach - Vlast a čest - byli jim dražší nežli život (FORTprint, 2000, 80-86011-12-7)