Lípa svobody u Národního muzea

Zdroje k infoboxuVýznamný strom
Lípa svobody u Národního muzea
Chybí zde svobodný obrázek
Druh lípa (rod)
Tilia
Počet 1
Vysazen 21. března 1990
Poloha
Obec Praha
Obvod Praha 1
Katastr Nové Město
Poloha u Národního muzea
Souřadnice 50°4′44,91″ s. š., 14°25′54,6″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lípa svobody u Národního muzea v Praze, zvaná též Lípa vlasti, byla zasazena severovýchodně od muzea směrem k budově bývalého Federálního shromáždění.

Historie

Lípa svobody byla vysazena 21. března 1990 za přítomnosti Alexandra Dubčeka[pozn. 1] na připomínku vzniku Československé republiky. Sazenice pocházející od hory Blaník nazvaná „Lípa vlasti“ měla původně bronzovou tabulku s údaji; tabulka se však ztratila.[1][2]

V roce 2003 při stavbě výtahu do stanice metra Muzeum měla být pokácena. Zvažovalo se také její přesazení k Rádiu Svobodná Evropa nebo náhrada jiným již vzrostlým stromem zasazeným do Čelakovského sadů. Ještě v říjnu 2003 ji omezovalo oplocení stavby, přišla o spodní větev pro malou podchozí výšku a o hlavní vrcholovou větev, takzvaný „terminál“.[3]

Zajímavosti

Jihozápadně od muzea v Čelakovského sadech roste lípa malolistá, kterou vysadili členové hudební skupiny Elán a soubor tanců Lúčnica na paměť česko-slovenského přátelství.[2]

Významné stromy v okolí

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Marie Hrušková uvádí přítomnost při výsadbě pouze Alexandra Dubčeka, další zdroje i Václava Havla, který podle Knihovny Václava Havla byl ten den mimo ČR

Reference

  1. ↑ PhDr. Marie Hrušková: Zelená štafeta. In: Zpravodaj ČZS, Hortiklub, č. 97, říjen 2004, s. 4. pdf. [cit. 2020-08-15]. Dostupné online.
  2. ↑ a b Hana Pleskačová, bc.: Muzejní oáza. Diplomní projekt. Ateliér doc. Ing. arch. Jana Jehlíka. 2014. Kapitola Území, s. 13. [cit. 2020-08-16]. Dostupné online.
  3. ↑ Alena Burešová: Vykonají trest smrti na Stromu republiky? In: Večerník Praha, Roč. 13, č. 249, 23. října 2003, s. 1-2. [cit. 2020-08-17]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Zdroj