Límcovka měděnková

Jak číst taxoboxLímcovka měděnková
alternativní popis obrázku chybí
Límcovka měděnková
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Pododdělení Agaricomycotina
Třída Agaricomycetes
Řád pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď límcovkovité (Strophariaceae)
Rod límcovka (Stropharia)
Binomické jméno
Stropharia aeruginosa
(Curtis) Quél.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Límcovka měděnková (Stropharia aeruginosa) je jedlá houba z čeledi límcovkovitých. Nejčastěji se vyskytuje na tlejícím dřevě jehličnatých stromů.

Vzhled

Makroskopický

Klobouk je 25 - 80 milimetrů široký, v mládí polokulovitý, později ploše vyklenutý až plochý, pokrytý slizem, v němž jsou vidět bílé šupinkaté zbytky plachetky. V mládí je měděnkově zelený až modrozelený, na okraji bíle šupinkatý. Později se barva na temeni začne měnit do okrova. [1]

Lupeny jsou vysoké 5 - 9 milimetrů, velmi husté, v mládí bělavě okrové, v dospělosti fialově šedé až fialově hnědé. Ostří lupenů je bělavé. [1]

Třeň je vysoký 40 - 100 milimetrů a tlustý 4 - 10 milimetrů, zbarvený podobně jako klobouk. Je slizký a posetý drobnými bílými šupinkami. Nahoře nese prstenec, který je kožovitý, vláknitě blanitý a záhy olysává.[1]

Dužnina klobouku je bílá, měkká, ve třeni nazelenalá. Má slabě nahořklou chuť a nepříjemnou vůni.

Mikroskopický

Výtrusy mají vejčitě elipsoidní tvar, hladký povrch a hnědavou barvu. Výtrusy obsažené v purpurově hnědém výtrusném prachu jsou velké 7 – 9 x 4 – 5 mikrometrů.

Výskyt

Nejhojněji se límcovka vyskytuje koncem září. Nalézt ji však můžeme od července do začátku listopadu, a to zejména na tlejícím dřevě jehličnatých stromů v lesích, parcích a na tlející slámě. Vyhledává vlhké prostředí a chudší půdy. Vyskytuje se samostatně i ve skupinkách.

Rozšíření

Je rozšířena v celém mírném pásu severní polokoule.

Synonyma

  • Agaricus aeruginosus Curtis, Fl. Londin. 2: tab. 309 (1782)
  • Pratella aeruginosa (Curtis) Gray, Nat. Arr. Brit. Pl. (London) 1: 626 (1821)
  • Psilocybe aeruginosa (Curtis) Noordel., Persoonia 16(1): 128 (1995)
  • Stropharia aeruginosa (Curtis) Quél., Mém. Soc. Émul. Montbéliard, Sér. 2 5: 141 (1872) f. aeruginosa
  • Stropharia aeruginosa f. azafranoides Dähncke, in Dähncke, Innocenti, López Quintanilla, Bailón Casanova, Chávez Barreto & Escobio García, Cantarela 42: 1 (2009)
  • Stropharia aeruginosa f. brunneola Hongo, (1965)
  • Stropharia aeruginosa (Curtis) Quél., Mém. Soc. Émul. Montbéliard, Sér. 2 5: 141 (1872) var. aeruginosa
  • Stropharia aeruginosa var. alpina M. Lange, Meddr Grønland, Biosc. 147(11): 63 (1955)
  • Stropharia aeruginosa var. earthwormia T.X. Meng & T. Bau, in Bau & Meng, J. Fungal Res. 6(1): 25 (2008)
  • Stropharia aeruginosa var. exsquamosa L. Krieg., Mycologia 19(6): 313 (1927)
  • Stropharia aeruginosa var. neuquenensis M.M. Moser & Singer, Beih. Nova Hedwigia 29: 229 (1969)
  • Stropharia alpina (M. Lange) M. Lange, Bot. Tidsskr. 75: 8 (1980) [2]

Možná záměna

Může být zaměněna za límcovku modrou (Stropharia caerulea), jejíž mladé plodnice jsou často těžko odlišitelné. Límcovka modrá však nemá prstenec, nebo ve velmi málo vyvinuté formě.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Kapesní atlas hub. Praha : Ottovo nakladatelství, 2002, 2008, 2010, 2012. 304 s. ISBN 978-80-7360-671-8. S. 234, 235.
  2. ↑ synonyma na Index Fungorum

Literatura

  • SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Kapesní atlas hub. Praha. Ottovo nakladatelství, 2002, 2008, 2010, 2012. 304 s. ISBN 978-80-7360-671-8.
  • KOTLABA, František; POUZAR, Zdeněk; ANTONÍN, Vladimír. Houby česká encyklopedie.Reader's Digest Výběr, spol. s r.o. Praha. 2003. ISBN 80-86196-71-2.
  • PÁTKOVÁ, Eva; VÁŇOVÁ, Marie. Průvodce přírodou - Houby.Knižní klub Praha ve spolupráci s nakladatelstvím Ikar Praha, spol. s r.o.1995 z německého originálu Pilze (Mosaik Verlag GmbH. München. 1984). ISBN 80-7176-183-4; ISBN 80-85830-91-4.

Externí odkazy

Zdroj