Kyselina pikrová
| Kyselina pikrová | |
|---|---|
 Strukturní vzorec
| |
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | 2,4,6-trinitrofenol |
| Triviální název | kyselina pikrová |
| Funkční vzorec | (NO2)3C6H2OH |
| Sumární vzorec | C6H3N3O7 |
| Vzhled | bezbarvá až žlutá krystalická látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 88-89-1 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 201-865-9 |
| Indexové číslo | 609-009-00-X |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 229,1 g/mol |
| Teplota tání | 122,5 °C |
| Teplota varu | >300 °C |
| Hustota | 1,767 g/cm³ (pevná) |
| Rozpustnost ve vodě | 1,40 g/100 ml |
| Bezpečnost | |
 GHS01  GHS06 Nebezpečí[1] | |
| H-věty | H201 H331 H311 H301 |
| R-věty | R3 R4 R23/24/25 |
| S-věty | S1/2 S28 S35 S36/37 S45 |
|
Některá data mohou pocházet z datové položky.
| |
Kyselina pikrová (2,4,6-trinitrofenol, angl. zkratka TNP) je žlutá krystalická látka. Je málo rozpustná ve vodě a má silně hořkou chuť. Připravuje se ve dvou krocích:
- sulfonací fenolu nebo fenol-2,4-disulfokyseliny
- a potom teprve nitrací bezvodou kyselinou dusičnou.
Sama o sobě je bezpečná, exploduje pouze prudkým přehřátím na vysokou teplotu nebo iniciací rozbuškou. Její soli pikráty jsou však citlivými výbušninami, stejně jako ztuhlá tavenina (ekrazit). Od konce 19. století ji Francouzi používali jako výbušninu pod názvem melinite, Britové jako lyddite a Japonci jako šimose. Vzácně se používá v histologii k barvení svalů na žluto nebo může být přímo součástí fixační látky.
Při katastrofálním Halifaxském výbuchu detonovalo mimo jiné 2300 tun této látky.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Picric acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jay White, "Exploding Myths: The Halifax Explosion in Historical Context", Ground Zero: A Reassessment of the 1917 explosion in Halifax Alan Ruffman and Colin D. Howell editors, Nimbus Publishing (1994), S. 266.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina pikrová na Wikimedia Commons
