Kvítkův dvůr

Kvítkův dvůr
Základní informace
Sloh Rokoko
Poloha
Adresa č.p.211, Český Krumlov, ČeskoČesko Česko
Ulice Kvítkův dvůr
Souřadnice 48°48′34,6″ s. š., 14°17′36,05″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 23063/3-1151 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kvítkův dvůr je kulturní památka České republiky.[1] Nachází se asi 1 kilometr na západ od zámku Český Krumlov na východním svahu vrchu Liščí díra na staré cestě směrem do Kájova. Název je převzatý ze jména Kvítek.[2] Současně už nevypadá dvůr jako dříve, po roce 1750 zde totiž proběhla rokoková přestavba, která jeho podobu zcela změnila. Kulturní památka leží na území vnějšího ochranného pásma městské památkové rezervace Český Krumlov.[1]

Historie dvora

Historie obývání dvora

Kvítkův dvůr, původně dvůr ve vlastnictví soukromém, byl dříve nazýván dvorem Piedíkovým[3][4] (curia Piedikonis).[3][4][pozn. 1] Byl založen před rokem 1347.[1] Od středověku sloužil k zásobování krumlovského zámku zemědělskými produkty. Později se stal panským dvorem a během husitských válečných konfliktů byl v roce 1422 vyloupen (v noci byl ukraden dobytek).[5] Roku 1500, kdy byl u Českého Krumlova zřízen Nový Dvůr, začal být Kvítkův dvůr označován jako dvůr starý. V 60. letech 16. století byl během působení rožmberského regenta Jakuba Krčína patrně přestavěn.[1] Poté se ale roku 1750 stala jeho majitelkou Marie Terezie ze Schwarzenberku, rozená z Lichtensteinu, a jeho východní křídlo bylo podle projektu Josefa Fortiniho upraveno jako zámeček, který v roce 1757 malíř František Jakub Prokyš vyzdobil freskami, na kterých jsou znázorněny různé výjevy z venkovského života.[6] Od té doby byl tento dvůr jmenován dvorem favoritním (Favoritenhof). Později nechala kněžna dvůr spojit stromořadím s českokrumlovskou zámeckou zahradou, a z jeho severního křídla vybudovat letohrádek. V roce 1950 Kvítlův dvůr převzaly státní statky. V roce 1980 byly nástěnné malby restaurovány.[6]

Současnost

Kvítkův dvůr je přístupný veřejnosti. Prohlídky jsou prováděny za doprovodu majitele. Lze zde zaparkovat.[2][7]

Popis

Na dvoře proběhla rokoková přestavba, proto už nevypadá tak, jako dříve. Jedná se o přízemní budovu. Momentálně má statek nenápadně zastarale červenou, až oranžovou barvu fasády. Stěny mu zdobí červené kvádrování s bílým spárováním. Střechu má červenou.

Freskami od Františka Jakuba Prokyše je vyzdoben sál a kabinet kněžny Marie Terezie ze Schwarzenbergu, rozené z Lichtensteinu.[8] Památkově chráněná jsou též historická okna, dveře a klenby ve všech částech objektů, kamenné portály a ohradní zdi.[1]

Detail fasády

Poznámky

  1. ↑ Někdy je latinský text „curia Piedikonis“ překládán jako „Pidíkův dvůr“
Malířská výzdoba sálu

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Kvítkův dvůr - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b ČÍŽEK, Jiří. Kvítkův dvůr, Český Krumlov. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-12-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Čtení o Karlu IV. a jeho době (z pramenů). Praha: Svobodné slovo – Melantrich, 1958. Dostupné online. S. 259, 470. 
  4. ↑ a b ŠIMŮNEK, Robert. Správní systém šlechtického dominia v pozdně středověkých Čechách: Rožmberská doména 1418–1472. Praha: Historický ústav AV ČR, 2005. 737 s. ISBN 80-7286-067-4. S. 234. 
  5. ↑ TOMEK, Václav V. Jan Žižka. Repr. knihy roku 1879, vyd. nakl. J. Otto. vyd. Praha: V ráji, 1993. 228 s. ISBN 978-80-900875-7-6. S. 146. 
  6. ↑ a b TŘÍSKA, Karel a kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek V (Jižní Čechy). Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. S. 177. 
  7. ↑ Prohlídky, koncerty, svatby na statku Kvítkův Dvůr. www.svatby-krumlov.cz [online]. 2023-06-08 [cit. 2023-12-09]. Dostupné online. 
  8. ↑ Bellaria: František Jakub Prokyš, České Budějovice:Foto Mida, 2008

Literatura

  • Bellaria: František Jakub Prokyš, České Budějovice: Foto Mida, 2008

Externí odkazy

Zdroj