Kurt František Václav Zedtwitz z Moravan a Doupova

Kurt František Václav Zedtwitz z Moravan a Doupova
Rodový erb Zedwitzů
Rodový erb Zedwitzů
Narození 3. října 1822
Aš
Úmrtí 19. listopadu 1909 (ve věku 87 let) nebo 19. listopadu 1908 (ve věku 86 let)
Bratislava
Povolání politik
Děti Kurt Zedtwitz z Moravan a Doubravy
Rodiče Zikmund Erdman Vilém Zedtwitz z Moravan a Doupova a Emilie Frederika Henrieta Ernestina von Einsiedel
Rod Zedtwitzové
Příbuzní Margita Zedtwitzová z Moravan[1] (vnučka)
Funkce člen Panské sněmovny (od 1881)
poslanec Českého zemského sněmu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kurt František Zedtwitz z Moravan a Doupova, celým jménem Kurt František Václav Kryštof Erdman hrabě Zedtwitz z Moravan a Doupova (německy Curt Franz Wenzel Christoph Erdmann Graf Zedtwitz von Moraván und Duppau, 3. října 1822, Aš – 19. listopadu 1909, Bratislava) byl česko-rakouský šlechtic z rodu Zedtwitzů. Byl poslancem českého zemského sněmu a později členem rakouské Panské sněmovny. Vlastnil několik velkostatků v západních Čechách a Horních Uhrách.

Osobní život

Zámek Moravany nad Váhom

Pocházel ze starého německého rodu Zedtwitzů usazeného od 14. století v západních Čechách.[2] Narodil se jako syn hraběte Zikmunda Erdmana Viléma Bedřicha z Zedtwitz (1778, Aš – 1847 tatméž) a jeho druhé druhé manželky Emílie Frederiky Henriety von Einsiedel (1798, Wolftitz – 1865, Doupov), s níž se oženil 26. července 1820 v durynském Schwarzbachu.[3]

Původně sloužil v armádě a dosáhl hodnosti podplukovníka.[4] V roce 1854 získal titul c. k. komořího a později byl jmenován c. k. tajným radou.[5] V letech 1861–1867 a 1870–1872 byl za velkostatkářskou kurii poslancem českého zemského sněmu. V roce 1881 byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny.[6] V roce 1891 obdržel potvrzení hraběcího stavu pro Uherské království spolu s predikátem z Doupova a Moravan.[7]

V Českém království byl majitelem Doupova se Zakšovem v Doupovských horách a v Uhrách vlastnil Moravany, Ducové, Hubinu, a Velkou (Nagy) a Malou Modrovku (Kis-Modró). Doupov koupil v roce 1858 od Černínů za 295 000 zlatých. K velkostatku patřilo 1 563 hektarů půdy[8] a zámek, který zanikl po druhé světové válce.[9] Na Doupovsku byla koncem 19. století zbudována rodová hrobka, která je dnes zchátralá v nepřístupném vojenském prostoru Hradiště. K uherskému velkostatku Moravany v Nitranské župě náleželo přes 5 000 hektarů půdy a zámek v Moravanech výrazně přebudovaný po roce 1881.[10]

Kurt František Václav Zedtwitz z Moravan a Doupova zemřel dne 19. listopadu 1909 v Bratislavě.

Manželství a děti

Kurt František byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil 6. března 1849 ve Weningen-Auma s Karolínou Adelheid Ernestinou ze Schönbergu (1826–1894, zámek Moravany), dcerou Fridricha Augusta ze Schönbergu a jeho manželky Karolíny Kristiany z Brandensteinu. Měl několik dětí, mezi nimi dceru Alexandru Emilii Karolína (15. září 1861, zámek Doupov – 26. července 1945, Arnsdorf), provdaná v Drážďanech dne 27. ledna 1885 za Heinricha Moritze Maxe z Beschwitz, (1859–1944).[11]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Curt Franz Wenzel Christoph Erdmann Graf Zedtwitz von Moraván und Duppau na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ Ottův slovník naučný, díl XXVIII.; Praha, 1908; s. 521 (heslo Zedtwitz)
  3. ↑ Dostupné online. 
  4. ↑ Costados, Gonçalo de Mesquita da Silveira de Vasconcelos e Sousa, Livraria Esquina, 1.ª Edição, Porto, 1997, N.º 108
  5. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1897; Vídeň, 1897; s. 1256 dostupné online
  6. ↑ Kurt Zedtwitz na webu rakouského parlamentu dostupné online Archivováno 28. 3. 2023 na Wayback Machine.
  7. ↑ Erbovní listina Kurta Zedtwitze v Archivu Národního muzea dostupné online
  8. ↑ PROCHÁZKA, Johann von: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, Praha, 1891; s. 684–685 dostupné online
  9. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I.; Praha, 1996; s. 755–757 ISBN 80-85983-13-3
  10. ↑ KOBLASA, Pavel: Uherská šlechta v nových časech, České Budějovice, 2011; s. 45, 76 ISBN 978-80-254-9315-1
  11. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser, Gotha, 1893; s. 1192–1193 dostupné online

Zdroj