Kunín

Kunín
	Kostel Povýšení svatého Kříže
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Nový Jičín
Obec s rozšířenou působností	Nový Jičín; (správní obvod)
Okres	Nový Jičín
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°38′2″ s. š., 17°59′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 809 (2023)
Rozloha	17,12 km²
Katastrální území	Kunín
Nadmořská výška	254 m n. m.
PSČ	742 53
Počet domů	429 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Kunín 69; 742 53 Kunín ; obec@kunin.cz
Starostka	Markéta Kuběnová
	Oficiální web: www.kunin.cz
	Kunín
Další údaje
Kód obce	568546
Kód části obce	77283
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kunín (do roku 1947 Kunvald,^[4]německy Kunewald) je obec, která se nachází v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, zhruba 5 kilometrů severně od Nového Jičína. Žije zde přibližně 1 800^[1] obyvatel.

Název

Původní jméno vesnice bylo německé Kunenwald - "Kunův les". Základové osobní jméno Kuno byla domácí podoba jména Kunrat (Konrad). Doklady ukazují jen zkrácenou variantu Kunwald, která se používala i v češtině, a to až do roku 1947, kdy bylo jméno upraveno na Kunín.^[5]

Historie

Ve 13. a 14. století náležely pozemky, na nichž se dnešní obec rozkládá, ke kunvaldskému zboží, které bylo v držení pánů ze Žerotína a z Kravař – např. mezi lety 1288 až 1311 Bluda III. z Bludova^[6]^[7] a 1369 až 1380 Voka z Kravař.

Kunewald/Kunvald byl založen jako lesní lánová vesnice koncem 13. století.^[8] a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1382. Po vyčlenění Kunvaldu jako samostatného statku z fulneckého panství v roce 1584 byli vlastníky Estera a Jan Cetrysové z Kynšperka. Za jejich vlastnictví byl v Kunvaldu založen pivovar a od roku 1592 je statek uváděn jako malé panství. V roce 1653 panství za 65 000 zlatých zakoupil hrabě Gabriel Serényi a po smrti jeho syna Františka Serényie přešlo vdovou na rod Thun-Hohenstein.

V roce 1938 bylo většinově německojazyčné město připojeno do Třetí říše v rámci sudetské župy.

5. května 1945 byla obec osvobozena Rudou armádou, následně došlo k vysídlení původních obyvatel německé národnosti a změně názvu obce na Kunín. V roce 1951 bylo založeno JZD a o deset let později otevřeno širokoúhlé kino. Nově postavené základní školy se obec dočkala 13. září 1970. Od 1. ledna 1975 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí města Nový Jičín.^[9]

11. prosince 1992 schválila komise České národní rady stávající obecní prapor a znak. V květnu 1999 se majetkem obce stal místní zámek.

Poloha

Kunín se rozkládá po obou stranách hlavní silnice na Nový Jičín a Fulnek a protéká jím říčka Jičínka. Žije zde přibližně 1865 obyvatel v 314 domech a 517 bytech.^[10]

Občanská vybavenost

Občanská vybavenost zahrnuje základní a mateřskou školu, poštu a zdravotní středisko. V obci se nalézá obchod s potravinami, restaurace a kadeřnictví.

Kunín je sídlem římskokatolické farnosti.

Hospodářství

Největším podnikem v obci je mlékárna, která je většinově vlastněná francouzskou firmou Lactalis.^[11] Mlékárna zpracovává mléko od zemědělců ze širokého okolí. Má pobočku v Ostravě, která dodává plnotučné mléko do obchodních řetězců v celém Česku.

Dále je v obci čerpací stanice. Obec je plynofikována a připojena na kanalizaci.

Dopravní obslužnost zajišťují linky dopravních podniků Arriva Morava a.s., TQM – holding s.r.o. ve směru na Nový Jičín, Bílovec, Studénku, Fulnek, Ostravu a Opavu, ze zastávek Kunín – mlékárna, Kunín – zdravotní středisko, Kunín – u kovárny a Kunín – restaurace. Přeprava po železnici je možná ze zastávky Šenov u Nového Jičína v sousední obci Šenov u Nového Jičína.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu^[12]
1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
1954	2105	2159	2116	2154	1931	2016	1358	1553	1596	1721	1796	1858	1836

Věková struktura obyvatel obce Kunín roku 2011
Rodinný stav obyvatel obce Kunín roku 2011
Vzdělání obyvatel obce Kunín roku 2011

Pamětihodnosti

Zámek Kunín
Kostel Povýšení Svatého Kříže, poblíž zámku
Fürstenberská rodová hrobka
Hrobka rodiny Schindlerů
Památné duby
Socha sv. Jana Nepomuckého
Přírodní rezervace Bařiny

Galerie

Zámek a kostel
Kuželník u zámku
Přírodní památka Pusté nivy

Průmysl

V obci má sídlo známý potravinářský podnik Mlékárna Kunín.

Osobnosti obce

Anna Nitschmann (1715–1760), exulantka, misionářka Moravské církve, básnířka a druhá manželka Nikolause Ludwiga von Zinzendorfa^[13]
Rosina Schindler (1704 Kunín –1753 Marienborn), exulantka, manželka bratrského misionáře a biskupa Davida Nitschmanna-Tesaře^[14]
Anna Schindler (1713 Kunín – 1739 Marienborn), exulantka, manželka Leonarda Dobera, generální místostarší sboru^[14]
Friedrich Böhnisch (1710–?), exulant, bratrský misionář v Grónsku v Neu-Herrnhut a Akunnatu^[14]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 477.
↑ http://www.zsru.cz/at/literatura/history/vyzosevmor_urbanek/vyzosevmor_aurbanek_fr.htm
↑ http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bludov-hrad
↑ Archivovaná kopie. www.kunin.cz [online]. [cit. 2010-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-21.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 259.
↑ http://www.kunin.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=77819&id_obce=15027^{[nedostupný zdroj]}
↑ http://www.mlekarna-kunin.cz/o-nas/historie Archivováno 30. 4. 2012 na Wayback Machine. - Historie Mlékárny Kunín
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-11]. Dostupné online.
↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století : obrazy ze života. První vydání. vyd. Praha: Kalich, 2014. 530 s. ISBN 978-80-7017-210-0. S. 365–485.
↑ ^a ^b ^c ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století : obrazy ze života. První vydání. vyd. Praha: Kalich, 2014. 530 s. ISBN 978-80-7017-210-0. S. např. 71–91, 175–192 a mnoho dalších.