Kuneš Kunz

Konrád Kuneš Kunz
Kuneš Kunz (1886)
Kuneš Kunz (1886)
Narození 18. února 1846
Kunštát
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 17. června 1890 (ve věku 44 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí zápal plic
Místo pohřbení Ústřední hřbitov v Brně
Povolání spisovatel a novinář
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konrád Kuneš Kunz (18. února 1846 Kunštát[1] – 17. června 1890 Brno[2]) byl moravský veřejný činitel a novinář, organizátor českojazyčného školství a kultury v Brně.

Život

Pocházel z chudé vlastenecké rodiny; jeho otec byl známý mezi sousedy odvážným rozšiřováním spisů Karla Havlíčka. Vystudoval reálnou školu v Brně a nastoupil do zaměstnání jako úředník zemské správy. Od 60. let se účastnil veřejného života. Stal se členem výboru Sokola a organizoval Sokolské slavnosti. Během jeho místopředsednictví byla brněnská organizace rozpuštěna kvůli politickým projevům ve Střelicích.[3]

Roku 1877 se zapojil do úsilí k otevření české školy. V té době byly všechny školy v Brně německé, s výjimkou jedné cvičné při učitelském ústavu. Když ta měla být přemístěna do odlehlé budovy, rozhodl se Kunz společně s dalšími brněnskými vlastenci (Bedřich Hoppe, Wolfgang Kusý, Josef Svatopluk Wurm) k založení soukromé. Byl to obtížný úkol. Nejprve museli získat povolení. Jakmile se to podařilo, začalo neméně náročné přesvědčování rodičů k zápisu svých dětí; mnozí, zejména řemeslníci závislí na německých zákaznících, měli obavy z následků. Škola byla otevřena na Starém Brně roku 1878 a v prvním roce ji navštěvovalo pouhých 33 dětí. Místnost poskytla Beseda, s učebními pomůckami pomohli místní řemeslníci. Ke správě bylo zřízeno kuratorium, po roce přejmenované na Matici školskou, jejímž předsedou byl Bedřich Hoppe. Kunz zastával funkci pokladníka a s rostoucím počtem žáků bylo jeho ukolem získat dostatek finančních prostředků. Založením matiční školy nastal rozvoj českojazyčného školství v Brně; během následujících deseti let tam vznikly další tři základní a sedm mateřských škol, do kterých v roce 1888 chodilo 2200 dětí.[3]

Kunz se účastnil i činnosti dalších občanských sdružení – působil ve výborech záložny cyrilometodějské, družstva Národního divadla Brno, Matice Besedního domu, akciové tiskárny moravské, českého čtenářského spolku a hospodářského spolku.[3]

Důležitá byla i jeho činnost novinářská. V článcích poukazoval na nepravosti ve veřejné správě, což občas vyvolávalo nevůli místních Němců.[4] V roce 1881 se pokusil svépomocí o zavedení rovnoprávných česko-německých nárožních tabulek.[5]

Kunz byl jako úředník předčasně penzionován 1. listopadu 1885 kvůli oční chorobě (přinejmenším to byl oficiální důvod). I nadále ale veřejně působil.[3] Za zásluhy ho jmenovali čestným občanem rodného Kunštátu.[4] Zemřel na zápal plic.[5] Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně[6].

Odkazy

Reference

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ a b c d ž. Kuneš Kunz. Zlatá Praha. 3. 1888, roč. 5, čís. 16, s. 251. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Kuneš Kunz. Humoristické listy. 8. 1886, roč. 28, čís. 32, s. 264. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Encyklopedie Brna
  6. ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2020-10-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj