Kumin
 Šabrej kmínovitý | |
|---|---|
 Šabrej kmínovitý (Cuminum cyminum)
| |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
rostliny (Plantae) |
| Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení |
krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída |
vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád |
miříkotvaré (Apiales) |
| Čeleď |
miříkovité (Apiaceae) |
| Rod |
šabrej (Cuminum) |
| Binomické jméno | |
|
Cuminum cyminum L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šabrej kmínovitý (Cuminum cyminum) je jednoletá rostlina z čeledi miříkovitých. Semen se užívá jako koření a jsou známa pod názvem římský kmín.
Koření kmín římský
Kumín neboli římský kmín jsou semena šabreje kmínovitého Cuminum cyminum. Semínka jsou podobná kmínu, ale jsou větší a zelenohnědá. Především však mají jinou vůni a hořkou chuť, takže se navzájem tato koření nedají nahradit.[1]
Užití v kuchyni
V mediteránní oblasti se užíval s oblibou jako pepř pro svou ostrost. Jde o důležitou součást indické kuchyně (pod názvem džíra) a koření kari, kterému dodává jeho charakteristické aroma. Ve středoasijských zemích je znám pod názvem zira a přidává se do pilafu. V indonéské kuchyni se nazývá djintan. Na Balkáně (Bulharsko) se nazývá kimion a používá se ke kořenění mletých mas kebabů, jinak do místních salámů a klobás. Stejně tak ve Středomoří do salámů tzv. italského typu, masových konzerv, sýrů ale i do chleba. Další užití našel v likérnictví.[1]
Pěstování
Už od starověku je znám v Egyptě, Řecku a Římě. Později se rozšířil do dalších zemí včetně severní Afriky. Nyní je komerčně produkován v oblastech u Středozemního moře a v Indii.[2]
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kmín římský na Wikimedia Commons
- Web Slovník vaření
- Web Recepty
