Kukačka malajská

Jak číst taxoboxKukačka malajská
alternativní popis obrázku chybí
Kukačka malajská
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád kukačky (Cuculiformes)
Čeleď kukačkovití (Cuculidae)
Rod kukačka (Hierococcyx)
Binomické jméno
Hierococcyx fugax
(Horsfield, 1821)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kukačka malajská (Hierococcyx fugax) je druh kukačky z rodu Hierococcyx, která obývá Malajský poloostrov, Sumatru, Borneo a západní Jávu.

Systematika

Kukačku malajskou formálně popsal v roce 1821 americký přírodovědec Thomas Horsfield pod názvem Cuculus fugax.[2][3] Druhové jméno fugax pochází z latiny, ve které znamená „plachý“ či „prchavý“.[4] Jedná se o monotypický taxon, tzn. nejsou rozeznávány žádné poddruhy.[3]

Podle mitochondriální analýzy je sesterským taxonem kukačky malajské kukačka thajská (Hierococcyx nisicolor).[5]

Výskyt

Areál rozšíření druhu se rozprostírá po většině sundalandského bioregionu a zahrnuje Malajský poloostrov, Sumatru, západní Jávu a Borneo. Populace ze severní části areálu výskytu mohou být tažné. Biotop kukačky tvoří pralesní nížinatá a kopcovitá krajina i sekundární les včetně kaučukových a kakaových plantáží. Na Sumatře se vyskytuje až do 1700 m n. m.[6]

Popis

Délka těla se pohybuje kolem 28–30 cm. Svrchní část těla je šedohnědá. Svrchní krovky ocasní jsou hnědé s tmavě modrým subterminálním pruhem a rezavým koncem. Spodní krovky ocasní jsou světle šedé s tenkými černými a rezavými pruhy a širokým černým subterminálním pruhem a rezavým koncem. Hrdlo je bílé, zbytek spodiny bílý, občas po stranách krku a hrudi narezavělý. Celá spodina je pokryta podélnými krátkými proužkovatými podélnými skvrnami. Samec i samice vypadají stejně. Duhovky jsou hnědé až oranžovohnědé nebo bělavé, oční kroužek je žlutý. Krátký, mírně dolů zatočený zobák je tmavý se zelenožlutou vnitřní stranou. Nohy jsou žluté, drápy bělavé.[2]

Biologie

Tato plachá kukačka žije skrytě. Je patrně teritoriální, samec často volá z té samé pozice.[2] Hlasově se projevuje sérií pronikavých nezřetelných zvuků připomínající pi-kwik.[7] Živí se hmyzem (housenky, kobylky, brouci, motýli, cikády), ovocem a bobulemi.[7]

Hnízdění

Jedná se o hnízdního parazita.[6] V Thajsku je hostem kukačky patrně šáma bělořitá (Copsychus malabaricus), na Borneu snad lejsek šedohlavý (Culicicapa ceylonensis).[2]

Ohrožení a početnost

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje kukačku malajskou za málo dotčený druh i přes to, že její globální populace je patrně na ústupu následkem destrukce přirozených stanovišť. Zdá se však, že populační pokles není tak rychlý, protože kukačka je dosti tolerantní degradovanému habitatu.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ↑ a b c d ERRITZØE, Johannes, et al. Cuckoos of the world. London: Christopher Helm, 2012. (Helm identification guides). ISBN 978-0-7136-6034-0. S. 443–444. (anglicky) 
  3. ↑ a b Turacos, bustards, cuckoos, mesites, sandgrouse. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names [online]. 2010. S. 165. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ SORENSON, Michael; PAYNE, Robert. A molecular genetic analysis of cuckoo phylogeny. In: PAYNE, Robert. The Cuckoos (Bird Families of the World). Oxford: Oxford University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 0-19-850213-3. S. 68–94. (anglicky)
  6. ↑ a b c Hierococcyx fugax [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2016 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. DOI https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22728125A94971412.en. (anglicky) 
  7. ↑ a b PAYNE, Robert B.; SORENSON, Michael D.; KLITZ, Karen; MEGAHAN, John. The Cuckoos. New York: Oxford university press, 2005. ISBN 0198502133. S. 477–4739. (anglicky) 

Literatura

  • ERRITZØE, Johannes, et al. Cuckoos of the world. London: Christopher Helm, 2012. (Helm identification guides). ISBN 978-0-7136-6034-0. (anglicky) 
  • PAYNE, Robert B.; SORENSON, Michael D.; KLITZ, Karen; MEGAHAN, John. The cuckoos. New York: Oxford university press, 2005. ISBN 0198502133. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj