Kukačka černobílá

Jak číst taxoboxKukačka černobílá
alternativní popis obrázku chybí
Dospělý jedinec, poddruh serratus (Indie)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád kukačky (Cuculiformes)
Čeleď kukačkovití (Cuculidae)
Rod Clamator
Binomické jméno
Clamator jacobinus
(Boddaert, 1783)
Rozšíření druhu; tmavě zelená = celoročně, žlutá = pouze v létě, modrá = pouze v zimě
Rozšíření druhu; tmavě zelená = celoročně,
žlutá = pouze v létě,
modrá = pouze v zimě
Rozšíření druhu; tmavě zelená = celoročně,
žlutá = pouze v létě,
modrá = pouze v zimě
Synonyma

Oxylophus jacobinus

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kukačka černobílá (Clamator jacobinus) je druh kukačkovitého ptáka, který se vyskytuje v Indii a jižní Africe. V Indii je dokonce tento druh používán i jako "funkční" předzvěst období monzunů. Mimo jiné se v indické mytologii vyskytuje pták chatak, který se nápadně kukačce černobílé podobá. Existují tři poddruhy, které se liší především oblastí rozšíření; C. j. jacobinus, C. j. pica a C. j. serratus.

Popis

Kukačka černobílá za letu

Kukačka černobílá je druh středně velkého, štíhlého a černobíle zbarveného ptáka s výraznou chocholkou na hlavě. Jedná se o nezaměnitelný druh s téměř celočernými křídly, která zdobí jen horizontálně umístěný sněhově bílý pruh. V období rozmnožování jsou kukačky černobílé velmi hlasité. Vydávají zvuky podobné pískání nebo rychlému „piu-piu“.[2][3]

Co se týče výskytu jednotlivých poddruhů, pak je lze poměrně dobře rozeznat. Poddruh C. j. serratus (Sparrman, 1786) bychom přes léto našli v severní Indii a v zimě v jižní Africe, migrují tedy jen na podzim.

Dospělý jedinec v Maháráštře

V jižní Africe bychom pak našli zbývající dva poddruhy: C. j. jacobinus, C. j. pica. Na rozdíl od prvního zmíněné poddruhu, tyto dva střídají ročně dva šaty (první poddruh má celoročně pouze jeden šat). První šat jsou světlé až bílé dolní partie a bílý pruh na křídle, přičemž zbytek těla je černý, a druhý šat představuje pouze pruh na obou křídlech, dolní parie jsou černé.

V minulosti byly navrženy další africké poddruhy, jako například hypopinarus nebo Caroli, ty se ale běžně v literatuře neuvádějí a většina biologů je ani neuznává.[4]

Výskyt

Kukačka černobílá se vyskytuje od Sahary až po jižní Himálaj. Je možné ji nalézt i na území Srí Lanky a Myanmaru. Jedinci v jižní Africe vyhledávají především vlhké tropické podnebí, sekundárně i tropické suché. Východoafrická populace je stěhovavá a během dubna se přesouvá přes jižní Arábii do Indie. Tomuto druhu vyhovují především suché křoviny, otevřené lesy apod. Vyhýbají se hustým lesům nebo extrémně suchým prostředím.[2]

Ekologie

V období hnízdění ptáci sedí na větvích a hlasitě volají, nebo se se svými partnery honí. V Africe byly zaznamenány případy, kdy si sameček namlouval samičku pomocí jídla. Kukačky jsou typickými představitelkami hnízdního parazitismu. V Indii jsou nejčastějšími hostiteli hnízda timálií z rodu Turdoides (například timálie žlutozobá nebo timálie stračí). Timálie jsou častou obětí kvůli shodné barvě vaječné skořápky u nich a parazitujících kukaček; jejich vejce jsou totiž tyrkysově modrá. Velikost vajec je podobná, u kukaček možná mírně větší. V Africe jsou nejčastějšími hostiteli bulbulové zahradní, kapští, timálie akáciové nebo ťuhýci afrotropičtí.[5] Kukačky ale využívají hnízda podle možností. Kukačka černobílá naklade, většinou v dopoledních hodinách, několik vajec do hostitelova hnízda. V Africe ale musí nejdříve samec odlákat sedícího jedince, aby samice mohla do hnízda zasednout.

Po krátké době se vylíhnou holá a slepá ptáčata. Kůže mladých kukaček černobílých ztmavne do růžové až purpurově hnědé během několika dalších dní. Na rozdíl od jiných druhů kukaček, například kukačky obecné, mláďata kukačky černobílé ostatní vejce z hnízd nevyhazují. Avšak mnohdy přitahují nejvíce pozornosti rodičů, kteří pak svá mláďata nekrmí a ta umírají hlady.

Dospělé kukačky se živí hmyzem, včetně ochlupených housenek, nebo také ovocem.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jacobin cuckoo na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. a b PAYNE. The Cuckoos. [s.l.]: Oxford University Press, 2005. Dostupné online. S. 320-325. 
  3. www.archive.org [online]. www.archive.org [cit. 2016-02-06]. Dostupné online. 
  4. www.archive.org [online]. www.archive.org [cit. 2016-02-06]. Dostupné online. 
  5. FRIEDMANN, H. Evolutionary trends in the genus Clamator. 4. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1964. S. 1–106. 

Externí odkazy

Zdroj