Království Kaffa

Geografie
Hlavní město	Bonga, Anderaccha
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Kaffové
Jazyky	kafština
Náboženství	křesťanské a islámské (obojí státní), animistické
	Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Měna	amoleh
Vznik	asi 1390
Zánik	1879 – dobytí etiopskou armádou
	Státní útvary a území
	dynastie Mato
	Etiopské císařství

Království Kaffa byl domorodý stát na jihozápadě dnešní Etiopie. Obývali ho Kaffové, patřící do afroasijské jazykové skupiny. Nacházel se v hornaté krajině jižně od řeky Gojeb, hlavním městem byla Bonga a později Anderaccha. Panovník měl titul tato, společnost byla rozdělena do čtyř klanů.

Podle ústní tradice stát založil v roce 1390 král Minjo, který nahradil původní vládce nazývané Mato. V 16. století Kaffové přijali pod etiopským vlivem křesťanství.^[1] Země je známá jako pravlast kávovníku, který je podle ní pojmenován.^[2] K vývozním artiklům patřilo také zlato, slonovina, cibet a otroci. Kaffa si dlouho zachovala nezávislost díky své nepřístupnosti, která jí vynesla přezdívku „africký Tibet“. Až v září 1897^[3] země podlehla invazi lépe vyzbrojené etiopské armády a jejích spojenců z království Džimma, byla připojena k říši císaře Menelika II. jako provincie a poslední panovník Gaki Sherocho byl odvezen ve stříbrných řetězech do Addis Abeby, kde strávil zbytek života v internaci. Dobývání Kaffy se zúčastnil i ruský důstojník Alexandr Bulatovič, který přinesl do Evropy první popis tohoto regionu.