Krvavec toten

Jak číst taxoboxKrvavec toten
alternativní popis obrázku chybí
Krvavec toten (Sanguisorba officinalis)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád růžotvaré (Rosales)
Čeleď růžovité (Rosaceae)
Rod krvavec (Sanguisorba)
Binomické jméno
Sanguisorba officinalis
L., 1753
Synonyma
  • Poterium officinale
  • toten lékařský
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres krvavce totenu

Krvavec toten (Sanguisorba officinalis), lidově kominíček, je planě rostoucí rostlina, druh náležející do rodu krvavec. Tato vytrvalá bylina s poněkud neobvyklým květenstvím je rozšířena na severu Eurasie, kde roste od západní Evropy až po Kamčatku, severovýchodní Čínu, Japonsko a následně i v pacifické oblasti Severní Ameriky. V České republice je krvavec toten téměř na celém území hojný, vyskytuje se od nížin až po horské oblasti, ve vyšších polohách se však objevuje řidčeji.[2][3]

Ekologie

Rostlina vlhkých, listnatých lesů a jejich okrajů, mokrých nehnojených luk, pastvin, břehů vodních nádrží a toků. Preferuje hluboké, střídavě vlhké půdy s kolísající hladinou spodní vody, které jsou hlinité až jílovité, mírně zásadité a chudé na dusík. Rostliny kvetou od května do srpna, plody dozrávají do konce října.[2][4]

Popis

Vytrvalá bylina s až 1 m vysokou lodyhou, která je přímá, jemně rýhovaná, lysá a v horní části větvená. Vyrůstá z téměř 3 cm tlustého a 15 cm dlouhého, válcovitého a hodně rozvětveného oddenku. Listy v řídké přizemní růžici mají až 20 cm řapíky, jsou dlouhé 20 až 40 cm, lichozpeřené a obvykle čtyř- až sedmijařmé. Jejich lístky s krátkými řapíčky jsou vejčité až kopinaté, až 6 cm dlouhé, po obvodě pilovité, na vrcholu okrouhlé či špičaté, na líci tmavě a na rubu šedě zelené. Málo početné střídavě rostoucí lodyžní listy jsou podobné listům přízemním, jsou však menší a často jen trojjařmé.

Drobné, oboupohlavné květy vytvářejí hustý, konečný, válcovitý klas, až 3 cm dlouhý a 1,5 cm široký. Klas je z počátku kulovitý a připomíná hlávku, později se znatelně prodlužuje. Jeho kopinaté listeny a kratší vejčité listence jsou rezavě hnědé a suchoblanité. Z hustě směstnaných květů se nejdříve rozvíjejí květy nejvyšší a naposled květy spodní.

Květ má vejčitou číšku a které vyrůstají čtyři kališní lístky, jsou široce kopinaté až vejčité a mají barvu tmavě purpurovou až krvavě červenou a v dolní části zelenou. Květ nemá korunu. Čtyři tyčinky čnící z kalichu mají červené nitky a žluté prašníky. Pestík obsahuje jedno vajíčko a má čnělku zakončenou hlavičkovitou bliznou s výstupky. Vespod číšky je prstencové nektarium lákající opylující hmyz, hlavně dvoukřídlé a motýly.

Plod je podélně žebrovatá nažka zasazená ve tmavě hnědé vytrvalé číšce. Rostliny se rozšiřují rozrůstáním oddenků a nažkami roznášenými větrem.[2][3][4][5]

Význam

Krvavec toten obsahuje ve svém oddenku hodně saponinů, tříslovin, flavonoidů a fytoncidních látek. Nálev ze sušeného oddenku se používá v lidovém léčitelství, působí antisepticky, protizánětlivě, má antibakteriální účinky a může napomoci zástavě krvácení. Čerstvá nať zase slouží při léčbě nehojících se povrchových ran a křečových žil.[6][7]

Krvavec toten je jedinou živnou rostlinou housenek motýlů modráska očkovaného a modráska bahenního, kteří jsou v České republice považováni za silně ohrožené druhy (EN).[8][9]

Původní obyvatelé Sibiře, například Jakuti, Evenkové a Čukčové, ale také severoameričtí indiáni, například Kríové a Odžibvejové, jedí oddenky krvavce vařené jako zeleninu, nebo je suší a připravují z nich bylinkové čaje. Oddenky jsou důležitou potravou hraboše severního, který si z nich na podzim vytváří zásoby. Jakuti a další původní obyvatelé Sibiře hraboší zásobárny vykopávali a vybírali z nich krvavcové oddenky.

Etymologie

České jméno rodu „krvavec“ pochází ze schopnosti zastavovat krvácení a druhové jméno „toten“ vzniklo ze staročeského výrazu pro bubnování, neboť jeho květenství se podobají paličkám k bubnu.[5]

Galerie

  • Květenství s nerozvitými květy
    Květenství s nerozvitými květy
  • Květenství s rozvitými květy
    Květenství s rozvitými květy
  • Zpeřené listy
    Zpeřené listy
  • Nažky
    Nažky

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ a b c HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Krvavec toten [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 16.07.2007 [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b LI, Čao-Luang; IKEDA, Hiroshi; OHBA, Hideaki. Flora of China: Sanguisorba officinalis [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/3: Krvavec lekársky [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1992 [cit. 2015-12-09]. S. 102–105. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. ISBN 80-224-0077-7. (slovensky) 
  5. ↑ a b POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Toten lékařský [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2015-12-09]. S. 516. Dostupné online. 
  6. ↑ KREJČÍ, Petra; ZELENÁ. Systematická botanika: Krvavec toten [online]. Agronomická fakulta, Mendelova univerzita, Brno,, rev. 19.01.2005 [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 
  7. ↑ Květena ČR: Krvavec toten [online]. Petr Kocián [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 
  8. ↑ BENEŠ, Jiří; KONVIČKA, Martin. Mapování motýlů ČR: Modrásek očkovaný [online]. Entomologický ústav BC AV ČR, České Budějovice [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ BENEŠ, Jiří; KONVIČKA, Martin. Mapování motýlů ČR: Modrásek bahenní [online]. Entomologický ústav BC AV ČR, České Budějovice [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj