Krtek hvězdonosý
 Krtek hvězdonosý | |
|---|---|
 krtek hvězdonosý
| |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Podkmen |
obratlovci (Vertebrata) |
| Nadtřída |
čtvernožci (Tetrapoda) |
| Třída |
savci (Mammalia) |
| Nadřád |
placentálové (Eutheria) |
| Řád |
hmyzožravci (Eulipotyphla) |
| Čeleď |
krtkovití (Talpidae) |
| Rod |
Condylura Illiger, 1811 |
| Binomické jméno | |
|
Condylura cristata (Linné 1758) | |
 rozšíření krtka hvězdonosého
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krtek hvězdonosý (Condylura cristata) je hmyzožravec z čeledi krtkovitých. Žije v podzemí v blízkosti sladké vody a vydává se také přímo do vody. Je o něco delší ale lehčí než krtek obecný. Vyskytuje se na východě Spojených států amerických a Kanady. Je klasifikován jako málo dotčený druh.
Popis
- délka 18–19 cm
- ocas 6–8 cm
- hmotnost 450 g
Je to vynikající plavec. Má dlouhý řídce osrstěný ocas, který v zimě ztloustne, poněvadž se v něm ukládají energetické zásoby v podobě tuků.
Ekologie
Krtek hvězdonosý si vyhrabává tunely v hloubce 5–60 cm pod povrchem země, které mají průměr 4 centimetry. Jeho chodby často ústí pod vodní hladinu. Nejvýznamnějšími predátory jsou pro něj dravci, sovy, lasice, skunk pruhovaný, kočky a větší dravé ryby. Je méně samotářský než krtek obecný (Talpa europea) a toleruje setkání s cizím jedincem ve svém tunelu. Kořist pro něj představují pijavky, plži, malé ryby, vodní a půdní hmyz a larvy a jiní půdní či vodní živočichové.
Zvláštnosti
Krtek hvězdonosý patří mezi nejrychlejší živočichy, co se týká příjmu potravy. Za pouhých 8 milisekund je schopen identifikovat jestli to, na co narazil, je k jídlu, či ne. Když zjistí, jestli je to k jídlu, tak kořist za pouhých 227 milisekund pozře. Byl také pozorován jedinec, který potravu pozřel během neuvěřitelných 120 milisekund. Nos tohoto druhu má v průměru 1 centimetr a vyrůstá z něho 22 výběžků sloužících k hmatu, které celkově pokrývá přibližně 25 000 speciálních dotykových receptorů, které jsou známy jako Eimerovy orgány.[2]
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ Článek na webu magazínu 100+1 ZZ (česky)
Literatura
- BURNIE, David. Zvíře - Obrazová encyklopedie živočichů všech kontinentů. Překlad Jiří Šmaha. Praha: Knižní klub ISBN 9788024232256. S. 107.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu krtek hvězdonosý na Wikimedia Commons
- článek o krtku hvězdonosém na webu Živočich.com
