Krabí maso


Krabí maso je maso, které pochází z krabů, a to z jeho nohou, klepet a zbytku těla. Pro svou měkkou, delikátní a sladkou chuť se široce používá v celosvětových kuchyních. Má nízký obsah tuku a poskytuje přibližně 340 kJ na porci o hmotnosti 85 g. Mezi komerčně nejdostupnější druhy patří krab německý (Cancer pagurus), krab modrý (Callinectes sapidus) a Portunus pelagicus.[1]
Metody získávání krabího masa se v jednotlivých oblastech liší. Krabi se buď loví celí, nebo existuje i praxe, kdy se uloveným krabům odstraní jedno či obě klepeta, a zvířata jsou opět vrácena do vody. Tato praxe je kontroverzní kvůli obavám o kvalitu života těchto zvířat, ačkoliv některé druhy si dokáží ztracená klepeta při svlékání zregenerovat.[2] Krabí maso se konzumuje čerstvé, mražené nebo konzervované. Odvětví lovu krabů ovlivňují otázky udržitelnosti a regionální předpisy o rybolovu.
Evropský krab
V západní Evropě, zejména ve Spojeném království, se krabí maso běžně získává z kraba německého (Cancer pagurus). Jedná se o velkého kraba známého svou sladkou, jemnou chutí masa. Spojenému království patří významné rybolovné oblasti pro lov tohoto kraba, s hlavní oblastí ležící u Skotska a také v oblasti jihozápadní Anglie, zejména v Cornwallu a Devonu.
Nejvíce je ceněné maso získané ručně, kdy tento proces zachovává přirozenou chuť masa. Naproti tomu chuť masa "strojově zpracovaného kraba", kdy je k oddělení masa od krunýře používána voda nebo vzduch, může být tímto procesem nepříznivě ovlivněna. Krabí maso je běžně konzumováno v zemích, kde se tito krabi loví.
Vzhledem k omezené trvanlivosti čerstvého masa, která činí čtyři dny, pochází velká část krabího masa dostupná v maloobchodních prodejnách z dříve zmrazených krabů. Zmrazení může změnit texturu a snížit přirozenou chuť bílého krabího masa, protože jeho obsah vody během zmrazování krystalizuje. Alternativně pasterace nabízí způsob, jak prodloužit trvanlivost bez výrazného snížení chuti, pokud se provádí šetrně.[3]
Krab německý poskytuje dva odlišné druhy masa, a to bílé a hnědé maso. V gastronomii jsou oba druhy masa ceněny pro své odlišné vlastnosti. Bílé maso je často oblíbené pro svou jemnou chuť a pevnou texturu, díky čemuž je vhodné do různých pokrmů. Hnědé maso se svou bohatší chutí a měkčí texturou se běžně používá k vylepšení omáček, polévek a paštik.
Bílé maso
Bílé krabí maso pochází z klepet a nohou. Je převážně bílé barvy a může mít přirozený červený nebo hnědý nádech. Toto maso má nízký obsah tuku a vysoký obsah bílkovin.[4] Jeho chuť je jemná, nasládlá s příjemnou vůní a vločkovitou texturou. Jeho všestrannost umožňuje jeho použití v různých pokrmech, včetně sendvičů, těstovin, rizot, salátů a také na kanapky.
Hnědé maso
Hnědé maso se získává z těla kraba. Má vyšší obsah přirozeného tuku a je bohaté na omega-3 mastné kyseliny.[5] Například 100 g hnědého krabího masa může poskytnout přibližně dvě třetiny doporučeného týdenního příjmu omega-3 mastných kyselin.[6] Toto maso má texturu podobnou paštice a bohatou, plnou chuť. Barva a textura hnědého masa se může v průběhu roku měnit a odráží tak fyziologického změny, kterými krabi během roku prochází.[7]
Hnědé krabí maso může obsahovat vyšší hladiny kadmia, což je toxický těžký kov.[8] Zatímco mírná konzumace je obecně považována za bezpečnou, pravidelná konzumace hnědého masa představuje potenciální zdravotní rizika v důsledku expozice kadmiu.[9][10]
Imitace
Ve Spojených státech amerických se imitace krabího masa, známá také jako surimi, široce používá jako cenově výhodná alternativa ke skutečnému krabímu masu,[11][12] a to zejména v pokrmech jako jsou saláty z mořských plodů a americké sushi, včetně kalifornské rolky. Jedním z hlavním důvodů popularity této imitace je pracný a drahý proces extrakce čerstvého krabího masa, díky čemuž je imitace kraba dostupnější volbou jak pro spotřebitele, tak pro provozovatele stravovacích zařízení.
Imitace krabího masa s červeným okrajem, kterou lze vidět v mnoha amerických pokrmech, se nejčastěji vyrábí z tresky pestré (Theragra chalcogramma), ryby s jemnou chutí masa bílé barvy, která se hojně vyskytuje v Beringově moři poblíž Aljašky a také u pobřeží střední Kalifornie a v Japonském moři. Díky své neutrální chuti a hladké struktuře slouží treska jako ideální základ pro umělé dochucování a tvarování do produktů podobných krabímu masu. V závislosti na dostupnosti a regionální produkci se používá při výrobě imitace krabího masa i maso jiných druhů ryb, jako je treskovník novozélandský (Macruronus novaezelandiae), špičatník zlatopruhý (Nemipterus virgatus) či smuha bělavá (Genyonemus lineatus), a to zejména v jihovýchodních asijských výrobních závodech.
Surimi vzniklo před více než 800 lety v Japonsku, kde se tradičně používalo k výrobě produktů, jako je kamaboko, dušené nebo grilované rybí koláčky, které jsou populární i v 21. století. Specifická metoda pro přeměnu surimi na imitaci krabího masa byla v Japonsku vyvinuta v roce 1974. Do roku 1983 začaly americké společnosti vyrábět imitaci krabího masa v USA, což vedlo k jeho širokému využití v moderním potravinářském průmyslu.
Dobré životní podmínky zvířat
Při odstraňování klepet se jedno nebo obě klepeta ručně utrhnou a krab se poté vrátí do vody. Tato praxe se vyskytuje v několika lovištích po celém světě, například v lovišti Menippe mercenaria na Floridě, u severoatlantského druhu Chaceon affinis a v Ibérii u druhu Uca tangeri. Existuje vědecká debata o tom, zda krabi při tomto postupu pociťují bolest, ale existují důkazy, že tato praxe zvyšuje jejich úmrtnost.[13] Ukázalo se, že odstraňování klepet u krabů způsobuje až 47% úmrtnost a negativně ovlivňuje jejich stravovací návyky.[13][2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crab meat na anglické Wikipedii.
- ↑ Edible crabs of the United States | Scientific Publications Office. spo.nmfs.noaa.gov [online]. [cit. 2025-07-27]. Dostupné online.
- ↑ a b PATTERSON, Lynsey; DICK, Jaimie T. A.; ELWOOD, Robert W. Claw removal and feeding ability in the edible crab, Cancer pagurus: Implications for fishery practice. Applied Animal Behaviour Science. 2009-01-31, roč. 116, čís. 2, s. 302–305. Dostupné online [cit. 2025-07-27]. ISSN 0168-1591. doi:10.1016/j.applanim.2008.08.007.
- ↑ Pasteurization | Definition, Process, Inventor, & Facts | Britannica. www.britannica.com [online]. 2025-07-05 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GUETE-SALAZAR, Cindi; BARROS, Judith; VELASCO, Luz A. Spawning, larval culture, settlement and juvenile production of the west Indian Sea egg, Tripneustes ventricosus (Lamarck, 1816), under hatchery conditions. Aquaculture. 2021-11-15, roč. 544, s. 737059. Dostupné online [cit. 2025-07-27]. ISSN 0044-8486. doi:10.1016/j.aquaculture.2021.737059.
- ↑ NANDA, Pramod Kumar; DAS, Arun K.; DANDAPAT, Premanshu. Nutritional aspects, flavour profile and health benefits of crab meat based novel food products and valorisation of processing waste to wealth: A review. Trends in Food Science & Technology. 2021-06-01, roč. 112, s. 252–267. Dostupné online [cit. 2025-07-27]. ISSN 0924-2244. doi:10.1016/j.tifs.2021.03.059.
- ↑ Office of Dietary Supplements - Omega-3 Fatty Acids. ods.od.nih.gov [online]. [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STEVENS, Martin; LOWN, Alice E.; WOOD, Louisa E. Color change and camouflage in juvenile shore crabs Carcinus maenas. Frontiers in Ecology and Evolution. 2014-05-05, roč. 2. Dostupné online [cit. 2025-07-27]. ISSN 2296-701X. doi:10.3389/fevo.2014.00014. (English)
- ↑ Cadmium, crabmeat and consumer health | SEFARI. sefari.scot [online]. [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ERVIK, Hilde; LIERHAGEN, Syverin; ASIMAKOPOULOS, Alexandros G. Elemental content of brown crab (Cancer pagurus) – Is it safe for human consumption? A recent case study from Mausund, Norway. Science of The Total Environment. 2020-05-10, roč. 716, s. 135175. Dostupné online [cit. 2025-07-27]. ISSN 0048-9697. doi:10.1016/j.scitotenv.2019.135175.
- ↑ RONAN, Lordan,; IOANNIS, Zabetakis,. Cadmium: A Focus on the Brown Crab (Cancer pagurus) Industry and Potential Human Health Risks. Toxics. 2022-10, roč. 10, čís. 10. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-02-06. ISSN 2305-6304. doi:10.3390/toxic. (anglicky)
- ↑ SAXE, Lizzy. What Do The Changes To H-2B Visas Mean For Maryland Crabs?. Forbes [online]. [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Renee Elder (2015-03-29). "A firm development for crabmeat". The News & Observer. Dostupné online
- ↑ a b Gary E. Davis; Douglas S. Baughman; James D. Chapman; Donald MacArthur; Alan C. Pierce (1978). Mortality associated with declawing stone crabs, Menippe mercenaria (PDF). US National Park Service. Dostupné online
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Krabí maso na Wikimedia Commons