Kostomlaty pod Milešovkou (zámek)

Kostomlaty pod Milešovkou
Celkový pohled z hradu
Celkový pohled z hradu
Základní informace
Sloh barokní
Výstavba 1670–1684
Stavebník Humprecht Jan Černín
Další majitelé Clary-Aldringenové, Věžníkové z Věžník, Ledebourové
Poloha
Adresa severní okraj vesnice, Kostomlaty pod Milešovkou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 50°33′42,38″ s. š., 13°52′16,97″ v. d.
Kostomlaty pod Milešovkou
Kostomlaty pod Milešovkou
Další informace
Rejstříkové číslo památky 43644/5-2634 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostomlaty pod Milešovkou jsou barokní zámek ve stejnojmenné vesnici v okrese Teplice. Postaven byl v letech 1670–1684 a na přelomu devatenáctého a dvacého století významně rozšířen. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Od čtrnáctého století byl kostomlatským panským sídlem hrad nad vesnicí. V šestnáctém století však bylo jeho panství rozděleno mezi několik majitelů. Na počátku sedmnáctého století si bratři Oldřich a Petr Kostomlatští z Vřesovic ve vesnici postavili dvě tvrze, které jim byly za účast na českém stavovském povstání zkonfiskovány. Na místě jedné z nich byl postaven zámek a druhá potom jako nepotřebná beze stop zanikla.[2]

Barokní zámek nechal postavit Humprecht Jan Černín z Chudenic v letech 1670–1684. Už o tři roky později přenechala hraběnka Diana Marie Černínová zámek Clary-Aldringenům. Dalšími majiteli se stal rod Věžníků z Věžník a v devatenáctém století Ledebourové. V roce 1888 byl zámek přestavěn na nápravný ústav pro ženy[2] a později zde vznikl Výchovný ústav, dětský domov se školou a střední škola.[3]

Stavební podoba

Původní zámek tvořily dvě obdélníkové budovy naproti kostelu svatého Vavřince, z nichž severní je mírně předsunutá před průčelí jižní budovy. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století byla přistavěna severní trojkřídlá část a menší křídlo s půdorysem písmene L na jižní straně. Podle dochovaných renesančních prvků ve střední části zámku se předpokládá, že obsahuje zdivo starší tvrze. Sedmiosé průčelí dvoupatrového barokního zámku zdůrazňují válcové věže v obou východních nárožích, z nichž v jihovýchodní vede točité schodiště. Většina oken má obdélníkový tvar, ale empírová okna v prvním patře jsou zakončená oblouky. Přízemní okna jsou doplněna půlkruhovitými frontony. K nádvorní straně přiléhá secesní schodiště do prvního patra. Podél východní stěny vedou ve všech patrech chodby, z nichž přízemní je zaklenutá hřebínkovou klenbou. Jižní budova má obdélníková okna oddělená lizénami. Ve druhém patře jsou zdobená secesními motivy. Přízemní chodba je zaklenutá valenou klenbou.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-29]. Identifikátor záznamu 155963 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 223–224. 
  3. ↑ VÚDDS Kostomlaty [online]. VÚDDS Kostomlaty [cit. 2016-05-01]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj