Kostel svatého Vavřince (Čistá)

Kostel svatého Vavřince
v Čisté
Kostel svatého Vavřince v Čisté
Kostel svatého Vavřince v Čisté
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
okres Mladá Boleslav
Obec Čistá
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát mladoboleslavský
Farnost Bělá pod Bezdězem
Status filiální kostel
Užívání bližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitel farnost Bělá pod Bezdězem
Zasvěcení svatý Vavřinec
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 14. století původní kostel
16971700 současný kostel
Specifikace
Umístění oltáře východ
Stavební materiál zdivo
Další informace
Kód památky 24867/2-1527 (PkMIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřbitovní kostel svatého Vavřince v Čisté je barokní stavba z přelomu 17. a 18. století. Nachází se na jižním okraji obce Čistá v okrese Mladá Boleslav. Od roku 1958 je kostel i hřbitov chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

První zmínka o zdejším hřbitovním kostele je z poloviny 14. století. V té době zde byla také plebánie. V době husitských válek byla farnost zrušena a kostel později přešel pod správu farnosti v Bělé pod Bezdězem.

Současná barokní podoba kostela je z let 16971700. Nový kostel vznikl na místě staršího, tehdy poničeného menšího kostelíka, z něhož byla pravděpodobně použita část materiálu. Další opravy proběhly v roce 1897 zásluhou Karla Dlouhého z Mladé Boleslavi.

Popis

Exteriér

Kostel je jednolodní, obdélný, s obdélným presbytářem, loď je trojosá. Západnímu průčelí kostela dominuje čtyřboká věž s poměrně nízkou střechou, na východní straně je vyzdvižen štíhlý sanktusník.

Na hřbitově u kostela jsou některé náhrobky z 19. století. V parku před kostelem stojí litinový kříž na kamenném novogotickém stylobatu z roku 1872.[2]

Interiér

Vnitřní zařízení kostela pochází zčásti z doby barokní a zčásti z 19. století. Oltářní obrazy sv. Vavřince a Nejsvětější Trojice pochází z roku 1865.[2] Byly zde varhany z počátku 19. století, které v roce 1836 prošly opravou turnovského varhanáře Václava Adama Jana Mrazíka.[2] Současné varhany byly pořízeny v roce 1911 od firmy Kobrle z Lomnice nad Popelkou.[3] Obrazy křížové cesty z roku 1852 namaloval Josef August Bubák. Kostel se v minulosti opakovaně stal cílem zlodějů, což se na jeho vybavení neblaze podepsalo.

Zvony

Seznam zvonů doložených ve věži nebo sanktusníku kostela:[2][4]

Výzdoba Nápis Průměr Historie zvonu Stav
Zvon z roku 1926 Zrekvírován za druhé světové války?
pás rozvilin, reliéf sv. Jana a Pavla, erb Valdštejnů FRANCISCVS ANTONIVS FRANCK ME FUDIT/ TENTO ZWON KE CZTI A SLAWIE SWATYCH MVCZEDLNIKUW IANA A PAWLA W PRAZE ROKV 1764 S NAKLADEM CHRAMV PANIE CZYSTECKYHO S: WAWRZINCZE ZA PANOWANI GEHO EXCEL: P. P. VINCENCIVSA HRABIETE Z WALDSTEYNA A Z WARTENBERKV A ZA CZASV P. WACZLAWA HERRMONA FARRARZAE BIELSKYHO 69 cm Zvon z roku 1764 Zrekvírován v roce 1917
palmové listy, dubové listy, reliéf sv. Vavřince K SLAWE WEČNEHO BOHA CHRISTIAN MNE OBNOWIT DAL/ Gegossen von K. W. Paul in böh. Leippa 1833 59 cm Zvon přelitý v roce 1833 Zrekvírován za druhé světové války
Zvonek z roku 1643 v sanktusníku Neznámý
pod korunou a na plášti německý nápis Zvon získaný farářem Bělohlavem jako náhrada za zrekvírované Umístěn ve věži

Márnice

Součástí hřbitova je i původně barokní márnice z roku 1700. Mezi lety 1939 až 1940 byla přestavěna, aby dle předpisů splňovala parametry márnice a pitevny. Přestavba mezi lety 1995–1997 redukovala prvky druhoválečné přestavby a přiblížila se k původní podobě.[5]

Provoz kostela

V neděli po svátku sv. Vavřince 10. srpna se v Čisté koná pouť.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-03-31]. Identifikátor záznamu 135950 : Kostel sv. Vavřince, Čistá. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. S. 165–171. 
  3. Zápis ve farní kronice
  4. obec Čistá u Mladé Boleslavi ~ historie. cista.metronet.cz [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  5. WALDHAUSER, Jiří; MÜLLER, Josef. Čisťáci. Archeologie kolem nás. 1. vyd. Čistá: obec Čistá, 2021. 43 s. ISBN 978-80-270-9372-4. S. 14. 

Externí odkazy

Zdroj