Kostel svatých Andělů strážných (Vidochov)

Kostel svatých Andělů strážných
Kostel svatých Andělů strážných
Kostel svatých Andělů strážných
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Královéhradecký
Okres Okres Jičín
Obec Vidochov
Souřadnice 50°30′45,59″ s. š., 15°34′5,08″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Diecéze královéhradecká
Vikariát jičínský
Farnost Pecka
Užívání pravidelné
Světitel Josef Jan Evangelista Hais
Architektonický popis
Stavební sloh novorománský
Výstavba 28. dubna 1877–1879
Specifikace
Umístění oltáře východ
Další informace
Kód památky 10352/6-5667 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatých Andělů strážných je římskokatolický filiální, bývalý farní, orientovaný kostel v obci Vidochov. Patří do farnosti Pecka. Kostel je od 12. listopadu 1993 chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Stavba na vrchu nad obcí je sakrální dominantou obce.

Historie

Kostel na místě dřevěné kaple z roku 1728 postavené Georgem Stipelem byl vystavěn v pseudorománském slohu roku 1879. Staviteli kostela byli Václav Feyfar a Josef Korel z Jičína. Dříve byl Vidochov rozdělen mezi dvě fary. Větší dolní část patřila do Dolní Kalné a zemřelí se pochovávali na hřbitově v Čisté. Horní část, kde býval Vidochovec, patřila pod faru v Nové Pace. V letech 1726–1728 byla postavena kaple sv. Andělů Strážných, která byla rozšířena různými přístavbami v první polovině 19. století. Mše se tu konaly zřídka a do farních kostelů bylo daleko, proto obec usilovala o vlastního duchovního správce. Zřízení lokálie bylo povoleno až roku 1852. Lokálie byla postavena naproti škole a prvním lokalistou se stal P. Johann Padauer. Fara byla zřízena v roce 1872 a kostel na místě kaple byl postaven v letech 1877–1879. K farnosti Vidochov byly přifařeny obce Vidochovec, Nedaříž a Horka, vikariátem patřila fara do Vrchlabí.

Architektura

Pětiboká hlavní loď s křížovou klenbou s pilastry je obdélného půdorysu, dělená jednoduchými opěráky a zakrytá sedlovou střechou. Kostel je postaven v novorománském slohu s gotickým motivem. Hlavní vchod do lodi je v bohatě zdobeném ústupkovém portálu s vloženými sloupky a tympanonem s obloučkovým motivem. Tvarově podobný, ale méně zdobený portál bočního vchodu na jižním průčelí není pro špatný stav schodiště používán. Přiléhající obdélníkový presbytář zaklenutý křížovou klenbou je zastřešen valbovou střechou. K presbytáři je při jižním průčelí přistavěna českou plackou zaklenutá sakristie se sedlovou střechou a vchodem v jižním průčelí věže. Vstupní portál je jednoduchý, ústupkový, kamenný s jedním párem vložených sloupů a obloučkovým tympanonem s reliéfem kříže. Střechy jsou kryty červenými eternitovými šablonami. Dominantou stavby je pravoúhlá čtyřpatrová hranolová věž při severním průčelí presbytáře se zdobenou jehlancovou střechou z falcového plechu na vrcholu ukončená makovicí s křížem. V severním průčelí věže je čtvrtý vchod do kostela. Obvod lodi a presbytář je zdoben plastickým obloučkovým vlysem. V lodi je pět párů oken, v presbytáři dvě sdružená okna a na východní straně kulaté okénko. Okna jsou zaklenutá půlkruhově. Kruchta je uložena na dvou kamenným pilířích s jednoduchými patkami a hlavicemi a na dvou pilastrech. Podhled kruchty je tvořen dřevěným kazetových stropem.

Interiér

Na hlavním oltáři je obraz Andělů strážných a na postranních obrazech je sv. Anna a sv. Jan Nepomucký od Viléma Kandlera.

Okolí kostela

Křížek vlevo před vchodem do kostela sem byl přenesen z původní dřevěné kaple. Kostel nestojí na přírodním pahorku, ale na uměle navezeném kopci.

Bohoslužby

Bohoslužby s nedělní platností se konají v sobotu v letním období v 18.00 hod. a v zimním období v 17.00 hod.

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-13]. Identifikátor záznamu 120726 : kostel Andělů strátných. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy

Zdroj