Kostel svatého Vavřince (Ves)

Kostel svatého Vavřince
ve Vsi u Frýdlantu
Kostel svatého Vavřince (2012)
Kostel svatého Vavřince (2012)
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Liberecký
Okres Liberec
Obec Černousy
Lokalita Ves
Souřadnice 51°0′57,46″ s. š., 15°1′47,77″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát liberecký
Farnost Ves u Frýdlantu
Status farní kostel
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Současný majitel ŘKF Ves u Frýdlantu
Zasvěcení svatý Vavřinec
Architektonický popis
Výstavba 1519
Další informace
Kód památky 16335/5-4193 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Vavřince je sakrální stavba vybudovaná ve Vsi, součásti Černous ve Frýdlantském výběžku Libereckého kraje na severu České republiky. Od roku 1966 je kostel s farou chráněn jako kulturní památka.[1] Od 4. června 2019 je památkově chráněna i ohradní zeď s bránou.

Popis

Fara

Objekt byl postaven v roce 1519 v pozdně gotickém stylu.[2] Je považován za nejcennější místní památku.[3] Kostel stojí na návrší uprostřed osady. Sakrální objekt je zde prvně zmiňován roku 1306, což z něj dělá nejstarší písemně zaznamenaný kostel na území celého Frýdlantska (některé zdroje stavbu označují za jednu z nejkrásnějších církevních staveb na Frýdlantsku[4]). Existují však indicie, že zde zděná stavba stála již v 10. století.[3]

V kryptě kostela a na hřbitově rozkládajícím se kolem stavby se nachází hroby šlechticů, jimž patřili lenní statky v okolí. Nachází se tu cenné náhrobníky například Ernsta von Borau (z roku 1616) či Friedricha von Uechtritz (1661). Další náhrobníky lze nalézt též ve hřbitovní zdi kruhově ohrazující celý areál.[4] Jeden z nich obsahuje reliéf ukřižovaného z roku 1731.[3] Na hřbitově se navíc nachází též márnice.[4]

Součástí areálu je též barokní fara vybudovaná během 18. století.[3]

Varhany

Uvnitř kostela se nacházely varhany se třemi měchy, které postavil Johann Jakub Josef Richter za cenu 160 zlatých. V roce 1836 nástroj opravoval Friedrich Reiß a za své práce si naúčtoval 50 zlatých a 30 krejcarů. Ke konci 19. století (roku 1890) dostal kostel nový nástroj pořízený za 1300 zlatých u firmy Rieger z Krnova.[5]

Dispozice Richterových varhan:[5]

Manuál:
1. Copel Mayor (8')
2. Copel Minor (4')
3. Julli Silva (4')
4. Principal (2')
5. Quinta (1 1/2')
6. Octava (1')
7. Cimbal (1/2')
Pedál:
8. Subbaß (16')

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-16]. Identifikátor záznamu 126881 : Kostel sv. Vavřince s farou, Ves. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky. 1. vyd. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. Heslo Frýdlant, s. 58. 
  3. ↑ a b c d DAVID, Petr; DOBROVOLNÁ, Věra; SOUKUP, Vladimír. Frýdlantsko. Praha: Nakladatelství S & D, 2008. 176 s. ISBN 978-80-86899-38-1. Kapitola Do nejsevernější vsi, s. 25–26. 
  4. ↑ a b c DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie – Liberecký kraj. 1. vyd. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2008. 316 s. ISBN 978-80-242-2326-1. Heslo Ves, s. 277. 
  5. ↑ a b TOMŠÍ, Lubomír; TOMÍČEK, Jan. Varhany Liberecka. Chrastava: Společnost přátel historie města Chrastavy, 1995. 37 s. Kapitola Ves – kostel svatého Vavřince, s. 32. 

Externí odkazy

Zdroj