Kostel svatého Vavřince (Nebočady)

Kostel svatého Vavřince
v Nebočadech
Farní kostel svatého Vavřince
Farní kostel svatého Vavřince
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký kraj
Obec Děčín
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Diecéze litoměřická
Vikariát děčínský
Farnost Nebočady
Status farní kostel
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Zasvěcení svatý Vavřinec
Architektonický popis
Architekt A. Achciger
Výstavba 17121714
Další informace
Kód památky 40263/5-3593 (PkMIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Vavřince je římskokatolický farní kostel v Nebočadech v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Je chráněn jako kulturní památka.[1] Kostel je uzavřený, chátrající, fasáda je sešlá, okna rozbitá.

Historie

Kostel v Nebočadech je poprvé zmiňován v roce 1362. V roce 1712 při požáru shořela téměř celá vesnice včetně kostela a musela být znovu vystavěna. Současný kostel dala postavit hraběnka Adelhaida Thunová. Stavitelem byl A. Achciger. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století byl opraven. V sedmdesátých letech 20. století přeletěla nízko nad kostelem stíhačka v důsledku rázové vlny se zřítil vodou narušený strop. V devadesátých letech 20. století byla loď staticky zajištěna a k nepravidelným bohoslužbám sloužil nepoškozený presbytář oddělený od lodi dřevěnou zástěnou.

Boční pohled na kostel

Architektura

Barokní orientovaná stavba se dvěma vysokými věžemi ve vstupním průčelí. Údajně byl stavitelem kostela i Jan Blažej Santini-Aichel, ale vzhledem ke strohé stavbě kostela bez dynamizujících prvků je jeho účast nepravděpodobná.

Interiér

Oltářní obraz byl připisován Petru Brandlovi.

Varhany

V roce 1712 byl vystavěn kostel (za faráře Franc. Thad. Matzkeho) a v roce 1719 zde postavil první varhany Tobias Franz Fleck ml. z České Kamenice. Obsahovaly jeden manuál se šesti rejstříky a pedál se dvěma rejstříky. V následujících letech nástroj opravovali Franz Feller, Franz Mǖller a dva neznámí varhanáři. V roce 1892 byl majitelem děčínského thunského panství vybrán varhanář Heinrich Schiffner (Cvikov, později Praha), aby zde postavil nástroj s mechanickou kuželkovou trakturou za 1767 zl. Na stavbě se podílel i budoucí varhanář Augustin Paštika. Kostel byl v administraci Farnosti Děčín I a v 70. letech jej převzal do materiální správy kaplan František Jirásek. Jeho prvotním úkolem bylo opravit střechu, což se podařilo, leč srážkovou vodou nasáklá konstrukce začala vysychat a při jednom přeletu vojenského letadla se zřítil vnitřní chrámový strop. (pozn.: V publikaci MUDr. Tomáše Horáka na str. 32 je chybně uveden spadlý strom). Heinrich Schiffner ze Cvikova v roce 1892 zde tedy postavil dvoumanuálový nástroj s pedálem, mk a dispozicí: I. Principal 8´, Gedakt 8´, Gamba 8´, Octav 4´, Mixtur 4fach. II. Aeolina 8´, Lieblich gedakt 8´, Gemshorn 4´. P. Octavbass 8´, Subbass 16´. Šlapky: Pedal Koppel, Pleno I+II, Forte, Manual Koppel.

Po havárii stropu byl posléze v roce 1988 varhanářem Jiřím Jónem nástroj přetransferován do Rumburku, kostela svatého Vavřince v areálu rumburské Lorety, kde slouží dodnes. Do doby havárie bohoslužby doprovázela slečna Loutánová, bydlící na přilehlé nebočadské faře. Celý kostel silně zchátral, vlastník po desetiletí nenalezl finanční prostředky na opravu a v roce 2017 převzal správu objektu zapsaný spolek „Pro kostely“.        

Okolí kostela

Pohled z druhého břehu Labe na průčelí

Barokní sousoší Navštívení Panny Marie z roku 1757, které původně stálo u silnice do Děčína, bylo ke kostelu přemístěno ve druhé polovině 20. století.

Bohoslužby

Bohoslužby se pravidelně nekonají.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-11-26]. Identifikátor záznamu 152321 : Kostel sv. Vavřince. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura

  • Ivan Grisa: Umělecké památky Čech, svazek 2
  • Jan Záhora st.: Archiv Farnosti Děčín I , oddíl Varhany
  • Tomáš Horák: Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska /1995/

Externí odkazy

Zdroj