Kostel svatého Vavřince (Mělník-Pšovka)

Kostel svatého Vavřince
v Mělníku-Pšovce
Kostel sv. Vavřince v Mělníku-Pšovce
Kostel sv. Vavřince v Mělníku-Pšovce
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
Okres Mělník
Obec Mělník
Lokalita Pšovka u Mělníka
Souřadnice 50°21′45,65″ s. š., 14°28′2,82″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát mladoboleslavský
Farnost Mělník-Pšovka
Status farní kostel
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Zasvěcení svatý Vavřinec
Světitel Jan III. z Dražic
Architektonický popis
Stavební sloh raná gotika a baroko
Výstavba 13., 16., 18. a 19. století
Specifikace
Stavební materiál kámen a zdivo
Další informace
Kód památky 20560/2-1382 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Klášter augustiniánů v Mělníku)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Vavřince v Mělníku-Pšovce je římskokatolický farní kostel při klášteře augustiniánů na Pšovce, části města Mělník.[1] Od roku 1966 je chráněn spolu s klášterem jako kulturní památka.[2]

Historie

Vstup do kostela sv. Vavřince v Pšovce

Kostel byl vybudován společně s místním klášterem augustiniánů, který byl založen v roce 1263, jako raně gotický.[3] Konventní kostel vysvětil Jan III. z Dražic.[4] Kostel byl v průběhu časů několikrát vypleněn. Nejdříve v roce 1421 husity a později v roce 1611.[5] Původní vzhled kostela setřely jeho pozdější úpravy v 16., 18. a 19. století.[3] Severní boční předsíně a schody byly pořízeny roku 1866.[6] Nynější podoba je po jedné z přestaveb barokní. Na výzdobě oltáře se podílel Karel Škréta. V roce 2002 byl kostel postižen povodní. Poté následovala oprava, jež odkryla prvky z počátků jeho fungování.[5]

Architektura

Jedná se o jednolodní, obdélnou stavbu s obdélným širším presbytářem s opěráky. Vně má kostel kasulová okna. Na západní straně je vysoké obdélné okno a dvě oválná okna.[6]

Presbytář má v klenbě dvě pole křížové žebrové klenby a pole křížové hřebínkové klenby na římsové konzolky. V lodi je plochá zrcadlová klenba. Kruchta spočívá na pilířových arkádách s polosloupem. Kruchta má dřevěnou poprsnici. Sakristie je sklenuta polem křížové žebrové klenby, sbíhající se do zdi a má svorník s rostlinným dekorem. Po západní straně se nachází malý výklenek, který je sklenut křížovou žebrovou klenbou.[6]

Zařízení

Zařízení je barokní a rokokové.[3] Hlavní oltář je ze 2. třetiny 18. století. Je rámový a má bohatě řezanou predelu s tabernáklem s anděly. Je ozdoben páskovou a mřížovou ornamentikou a hodnotnými sochami světců. Na zadní stěně presbytáře se v bohatě řezaném rámu nachází obraz sv. Vavřince od Josefa Kramolína. Nad ním je obraz sv. Augustina a po stranách oltáře jsou o něco méně umělecky kvalitní sochy sv. Vavřince a sv. Augustina. Dva boční protějškové oltáře při triumfálním oblouku jsou baldachýnové. Mají páskovou a mřížovou ornamentiku a pocházejí ze 2. třetiny 18. století. Na těchto oltářích jsou obrazy sv. Františka a Panny Marie. Další dva protějškové oltáře ze 2. poloviny 18. století s mřížovou a rokajovou ornamentikou jsou s obrazy sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého od J. Heřmana z roku 1893. Kazatelna je rokoková z období kolem poloviny 18. století. Na její stříšce je umístěna socha sv. Augustina. Kazatelna má bohatou rokajovou výzdobu. Lavice v presbytáři i v lodi kostela jsou bohatě řezané. Objevuje se na nich akant a vrypovaná stuha. Chórová mřížka pochází z roku 1713. Při triumfálním oblouku, dnes pod krucifixem, je malé rokokové klekátko s klečící Pannou Marii. Jednalo se o původní součást výjevu Zvěstování. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého je z 18. století. Obraz sv. Mikuláše, který je rámovaný splývající drapérií vytvářející baldachýn, pochází ze 2. čtvrtiny 18. století. Obraz hlavy Krista je kresbou z roku 1936 od Č. Pittmanna. Kamenná křtitelnice je z roku 1612. Je kryta barokním dřevěným víkem se skupinou Křtu Kristova z 18. století.[6] V sakristii byla umístěna oboustranně malovaná deska s obrazy Nejsvětější Trojice a Vzkříšeného Krista od Mistra I. W. z roku 1530.[3] Restarovaná byla v roce 1896 J. Heřmanem a nově v roce 1962 J. Blažejem. Je zasazená do sloupové edikuly z roku 1662, která byla upravena v 19. století. V kostele je barokní obraz sv. Vavřince, který byl původně na hlavním oltáře. Pochází zřejmě z dílny od Johanna Heinricha Schönfelda. Dále je zde rokokový obraz se starozákonním výjevem Habakuk přináší potravu Danielovi.[6]

Okolí kostela

Při kostele se nachází barokní, šestiboká márnice. Je členěná lizénovými rámci a plochými arkádovými výklenky. Má obdélná okna a uvnitř plochý strop. Před kostelem je barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 132–133. 
  2. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-23]. Identifikátor záznamu 131396 : Klášter augustiniánů s kostelem sv. Vavřince, Mělník. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. ↑ a b c d DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 154. 
  4. ↑ MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-7195-121-6. 
  5. ↑ a b Archeologický výzkum zaniklé boční lodě konventní baziliky sv. Vavřince na Mělníku-Pšovce. www.pruzkumypamatek.cz [online]. [cit. 2016-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  6. ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Mělník, místní část Pšovka, s. 372–373. 

Související články

Literatura

KOHOUTEK, Jiří. Oprava votivního obrazu ze Šopky od Mistra I. W. Umění, roč. 12, 1964, č. 6, s. 616-621, obr.

Externí odkazy

Zdroj