Kostel svatého Petra a Pavla (Soběnice)

Kostel svatého Petra a Pavla; v Soběnicích
	Kostel sv. Petra a Pavla v Soběnicích
Místo
Stát	Česko
Kraj	ústecký
Okres	Liměřice
Obec	Liběšice
Lokalita	Soběnice
Souřadnice	50°34′12,45″ s. š., 14°14′37,51″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	litoměřický
Farnost	Býčkovice
Status	filiální kostel
Užívání	bližší informace o bohoslužbách
Zasvěcení	svátek svatých Petra a Pavla
Architektonický popis
Architekt	Giulio Broggio
Výstavba	1693–1698
Specifikace
Stavební materiál	zdivo
Další informace
Kód památky	42795/5-2306 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatých Petra a Pavla v Soběnicích je barokní^[1]sakrální stavbou tvořící významnou krajinnou dominantu celého Úštěcka, protože je díky poloze viditelný z mnoha míst v širokém okolí. Soběnice jsou poměrně vzdálenou součástí obce Liběšic a stojí na úpatí Mlýnského vrchu. Kostel byl zapsán do státního seznamu kulturních památek České republiky před rokem 1988.^[2]

Historie

Věž a střecha kostela sv. Petra a Pavla v Soběnicích

Kostel byl postaven podle projektu Giulio Broggia v letech 1693-1698. Věž kostela byla zvýšena o horní patro v roce 1816.^[1] Tento barokní kostel nahradil původní svatyni, která byla v místě připomínána již v roce 1352 v soupisu papežského desátku z českých farností, kde jsou Soběnice uváděny pod jménem Sowynicz. Nicméně poprvé jsou Soběnice připomínány v písemném dokladu o vesnici z roku 1197, kdy ves věnoval bl. Hroznata tepelskému klášteru. Od roku 1284 patřila obec příslušníkům drobné šlechty. Koncem 16. století se Soběnice rozdělily mezi ploskovické a velkoújezdské panství. Po vysídlení německy mluvícího obyvatelstva po roce 1945 kostel začal chátrat, a protože byl kolem přelomu druhého a třetího tisíciletí volně přístupný, bylo zničeno i jeho dříve bohaté vnitřní zařízení, které se postupně ztratilo nebo bylo umístěno do depozitáře.^[3] Ve druhé dekádě 21. století však díky iniciativě obce Liběšic začala postupná obnova kostela.^[4]

Architektura

Kostel je jednolodní podélnou stavbou s odsazeným pravoúhlým presbytářem s nízkými přístavky po stranách a s hranolovou věží v západním průčelí. Uvnitř má valenou klenbu s lunetami, pilastry s římsovými úseky a nachází se zde dřevěná varhanní kruchta, k níž byla později připojena dvě ramena empor sahající až do středu lodi.^[1] Kostel obklopuje zpustlý hřbitov, ohrazený kamennou zdí s barokní bránou v podélné ose kostela. Od návsi je k němu přístup schodišťovou cestou.

Vnitřní zařízení

Údaje z roku 1980 ještě v kostele uvádí funkční zařízení skládající se z hlavního oltáře a dvou bočních oltářů z roku 1909. Kazatelna byla pozdně barokní z konce 18. století, se sloupky na hranách a malbami evangelistů a sv. Jana Křtitele v polích. Na konzolách v lodi a na triumfálním oblouku se nacházely barokní sochy sv. Petra a Pavla, sv. Jana Křtitele, biskupa a Madony z 2. poloviny 18. století. V presbytáři byly čtyři obrazy: dva řeholníci s liliemi, dáma s lilií, lvem a křížkem, a obraz sv. Máří Magdalény. Jedna se snad o dílo od Ignáce Raaba přenesené z jezuitské rezidence v Liběšicích z 2. poloviny 18. století. V sakristii byl umístěn obraz sv. Václava z 18. století, který byl rovněž z liběšické rezidence. V podvěží byl obraz z roku 1755 s námětem místního neštěstí, kdy blesk zabil tři lidi při zvonění proti bouři. Zařízení včetně obrazů bylo opravováno v roce 1936.^[1]