Kostel svatého Petra a Pavla (Načeradec)

Kostel svatých Petra a Pavla
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
Okres Benešov
Obec Načeradec
Souřadnice 49°36′39,57″ s. š., 14°54′23,61″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze Arcidiecéze pražská
Farnost Římskokatolická farnost Zdislavice
Zasvěcení svatý Petr a apoštol Pavel
Další informace
Kód památky 18838/2-122 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
kostel sv. Petra a Pavla, Načeradec, jižní pohled

Farní kostel svatých Petra a Pavla se nachází uprostřed Podblanicka ve městečku[p 1]Načeradec (okres Benešov). Tato oblast je známá pro svou vysokou koncentraci gotické sakrální architektury. Ona hojnost má svůj původ v kolonizačních aktivitách, které probíhaly od 12. do 14. století. První písemná zmínka o Načeradci a o kostelu sv. Petra a Pavla pochází z roku 1184 z Jarlochova letopisu. Píše zde o převozu zesnulého opata Gotšalka, kterému byla právě v Načeradci sloužena mše.[1][2][3][4] Kostel je kulturní památkou České republiky.[5]

Historie

Od 12. do 13. století sloužilo městečko jako typická ústřední lokalita oblasti Podblanicka, tehdy domény Vítkovců, nepřesahující mikrokulturu regionu. Nejdříve spadal pod lucemburské území, následně oblast ovládal klan pánů ze Šelmberka.[4][2][1] Stavební vývoj načeradského farního kostela lze sledovat především na rozšiřování půdorysu. Tento proces lze rozdělit do tří hlavních částí, ve kterých vynikly tři základní komponenty kostela, věž–loď–presbytář. [4][3]

černá – románské zdivo; tmavě hnědá – gotické zdivo (první fáze);světle hnědá – gotické zdivo (druhá fáze)

Chronologie stavebního vývoje kostela ve středověku

Románská etapa

severozápadní pohled na věž načeradského kostela vystavěnou v románském slohu

Z první, románské, v té době zděné verze kostela, se dochovala téměř v nezměněné formě západní hranolovitá věž. Ta byla v prvním patře zpřístupněna od západu vedeným venkovním vstupem. Na východ se patro v plné šíři otevíralo do lodi, ve které se nacházela zděná tribuna. Z oné tribuny se dochovaly pouze zbytky klenebního pole. Více se z románské etapy nedochovalo, je tedy těžké doručit původní půdorys, nicméně se lze domnívat, že stavba byla zakončena apsidou.[6]

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1184, nicméně informace se nezabývá formou kostela, není tedy možné určit zda se nejednalo o dřevěnou stavbu. Vznik kamenného kostela je tedy třeba datovat od poloviny 12. do poloviny 13. století.[6][4]

První gotická etapa

V první gotické etapě dochází k odstranění východní a jižní zdi románského kostela, půdorys dostává téměř čtvercový tvar. Tato půdorysná forma přetrvává dodnes. Jen z otisku štítu nad vítězným obloukem a ze spáry ve zdivu se lze domnívat, že loď byla podstatně nižší.[7]

Při novověkých úpravách zanikla většina středověkých architektonických detailů, až na západní portál, ten nicméně nelze zařadit do konkrétní fáze. Je možné ho zařadit pouze do 14. století.[8]

O podobě presbytáře z první gotické etapy nebyly dosud nalezeny žádné zmínky. Jasné je jen to, že jeho přestavba odděluje první gotickou etapu od druhé.[8]

Závěr boční kaple zanikl pravděpodobně při pozdější barokní přestavbě. Z nálezové situace se ale domníváme, že ho tvořil pravoúhlý, či pětiboký tvar.[8]

Druhá gotická etapa

SJ pohled na presbytář

Jako vyvrcholení středověkého stavebního vývoje považujeme výstavbu nynějšího presbytáře.[9] Ten byl vůči kostelu značně předimenzovaný. Z průzkumu zdiva plynou jisté nejasnosti, ohledně průběhu výstavby onoho presbytáře. Je zde patrná jistá nesourodost. Vysvětlení se zde nabízí dvě. Uvažujeme buď o změně projektu v průběhu stavby, či o užití zdiva z původního presbytáře. Ač se zdá druhá verze pravděpodobnější, nacházíme zde zarážející fakt vycházející z průzkumu zdiva, že předchozí presbytář by byl téměř identicky dlouhý. Jsme tedy nuceni nechat otázku otevřenou.[7][10]

Druhá gotická etapa zahrnuje i navýšení zdiva původní lodě, spolu s ní se navyšuje věž z románské etapy, a to o jedno patro, do kterého byla umístěna zvonice.[10]

Do stejné fáze zařazujeme i dnešní podobu vítězného oblouku. Domníváme se tak z jeho umístění, které je osově souměrné vůči dnešnímu presbytáři, nikoli vůči dříve vybudované lodi.[10]

kostel sv Petra a Pavla, Načeradec

Dendrochronologie významně zpřesňuje periodizaci druhé gotické etapy. Plyne z ní následující. Dostavbu věže můžeme datovat do roku 1387. Současně víme, že nejvyšší patro věže vznikalo paralelně s nynější podobou západního štítu lodi. Tímto se de facto završuje hmotový vývoj kostela jako celku. Dendrochronologií se objevila i část krovu ze 40. let 15. století, toto nicméně řadíme jako opravu, fakt je tedy pro vývoj kostela nepodstatný. [8][11]

Interiér kostela 1360–1380

Hmotovou podobu kostela v 2. polovině 14. století v podstatě známe, naopak u interiéru došlo v období baroka k mnoha úpravám. Rekonstrukce původní podoby je tedy kombinací historických a hmotných pramenů.[12]

Nejvíce dochovanou částí je presbytář. Na jeho jižní stěně nacházíme sedile s tesaným erbovým štítem. Lapidární tvary kružeb na překladu umožňují pouze rámcovou dataci a to do 2. poloviny 14. století. Nicméně tvar štítku nepodporuje předpokládanou dataci výstavby výklenku do 70. let 14. století. O původním významu sedile můžeme tedy nyní jen spekulovat.[12][4]

Významnou dochovanou částí presbytáře je fragment nástěnné malby odkryté v letech 2008–2009 nacházející se na jižní stěně presbytáře. Jde o pás maleb složených ze dvou scén. Ta pravá, lépe dochovaná zachycuje výjev se stojící světskou postavou a pět adorujících postav se spřaženýma rukama. Spojení mezi nástěnnými malbami a historickou postavou není prozatím možné. Nepravděpodobněji se jeví ztotožnění postavy se sv. Pavlem, odvozujeme tak z historických pramenů. Ideu podporuje i fakt, že pro ikonografii tohoto světce je typický i právě dochovaný vous. Naopak fakt, že postava drží halapartnu, je v rozporu s jeho tradičním vyobrazením s mečem.[13]

Odkazy

Externí odkazy

Poznámky

  1. ↑ V historických pramenech se Načeradec začíná od 3. čtvrtiny 14. století objevovat s označením městečko, nicméně o souvislostech změny statutu se ví jen velmi málo.

Reference

  1. ↑ a b NOVÁK, Jan Bedřich. Formulář biskupa Tobiáše z Bechyně (1279-1296). Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1903. 41+248 s. Dostupné online. S. 5. 
  2. ↑ a b KYPTA, Jan; ŠIMŮNEK, Robert; VESELÝ, Jan; NEUSTUPNÝ, Zdeněk. Farní kostel sv. Petra a Pavla v Načeradci ve 12.–14. století – Architektura jako odraz sociálních proměn. Průzkumy památek. 2012, roč. 19, čís. 2, s. 53–79. Dostupné online. ISSN 1212-1487. 
  3. ↑ a b kolektiv vědeckých a odborných pracovníků Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze za vedení a redakce Emanuela Pocheho. Umělecké památky Čech 2. Svazek Sv. 2, K-O. Praha: Academia, 1978. S. 443–444. 
  4. ↑ a b c d e PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království českém. Svazek 35. Politický okres benešovský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1911. Kapitola Načeradec - Děkanský kostel sv. Petra a Pavla, s. 172–179. 
  5. ↑ Památka číslo 18838/2-122 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) v památkovém katalogu
  6. ↑ a b Průzkumy památek 2/2012. Praha: NPÚ, ÚOP středních Čech, 2012. S. 81–83. 
  7. ↑ a b MERHAUTOVÁ, A. Ranně středověká architektura v Čechách. Praha: [s.n.], 1971. S. 174–175. 
  8. ↑ a b c d Průzkumy památek 2/2012. Praha: [s.n.], 2012. S. 81–83. 
  9. ↑ Průzkumy památek 2/2012. Praha: [s.n.], 2012. S. 81. 
  10. ↑ a b c Průzkumy památek 2/2012. Praha: [s.n.], 2012. S. 81–83. 
  11. ↑ Památky středních Čech 2/2019. Praha: [s.n.], 2019. S. 1–16. 
  12. ↑ a b Průzkumy památek 2/2012. Praha: [s.n.], 2012. S. 83–88. 
  13. ↑ Památky středních Čech 1/2010. Praha: NPÚ, ÚOP středních Čech, 2010. S. 1–4. 

Literatura

  • KYPTA, Jan; ŠIMŮNEK, Robert; VESELÝ, Jan; NEUSTUPNÝ, Zdeněk. Farní kostel sv. Petra a Pavla v Načeradci ve 12.–14. století – Architektura jako odraz sociálních proměn. Průzkumy památek. 2012, roč. 19, čís. 2, s. 53–79. Dostupné online. ISSN 1212-1487. 
  • kolektiv vědeckých a odborných pracovníků Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze za vedení a redakce Emanuela Pocheho. Umělecké památky Čech 2. Svazek Sv. 2, K-O. Praha: Academia, 1978. S. 443–444. 
  • PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království českém. Svazek 35. Politický okres benešovský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1911. Kapitola Načeradec - Děkanský kostel sv. Petra a Pavla, s. 172–179. 

Zdroj