Kostel svatého Petra a Pavla (Hlušovice)

Kostel svatého Petra a Pavla
v Hlušovicích
Kostel svatého Petra a Pavla v roce 2018
Kostel svatého Petra a Pavla v roce 2018
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Olomoucký
Okres Olomouc
Obec Hlušovice
Souřadnice 49°38′13,47″ s. š., 17°16′48,49″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze olomoucká
Děkanát Šternberk
Farnost Bohuňovice
Status filiální kostel
Zasvěcení svatý Petr a apoštol Pavel
Světitel Leopold Prečan
Architektonický popis
Výstavba 1924–1926
Další informace
Adresa Hlušovice, ČeskoČesko Česko
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Petra a Pavla je filiální kostel v Hlušovicích v okrese Olomouc. Spadá pod Římskokatolickou farnost Bohuňovice[1] a konají se v něm pravidelné bohoslužby.

Historie

Nejstarší církevní památkou v Hlušovicích byla kaplička zasvěcená sv. Floriánovi, která byla v roce 1930 zbořena.[2] Obec neměla peníze na její údržbu a v souvislosti stavby kostela v Hlušovicích jí nebylo třeba.[3] Se stavbou kostela se začalo v roce 1924. Stavbu financovali manželé Josef a Terezie Benýškovi. Ti se rozhodli na pozemku u školy postavit kostel na památku svých předčasně zemřelých dětí.[4] Prvotní plány kostela vypracoval Petr Otčenášek z Bohuňovic. Tato stavba s rozpočtem 163 196 Kč ale nebyla povolena a bylo nutné plány přepracovat. Na nových plánech pracoval architekt Kučera z Brna. Rozpočet stoupl na 180 000 Kč, přičemž spory s památkovým úřadem se táhly dál.[5]

Stavební materiál se svážel z nedalekého okolí za ochotného přispění obyvatel vesnice. Byly použity cihly z cihelny v Tovéři, kámen z Bělkovic a dřevo poskytl sám Josef Benýšek ze svého lesa.[5]

Kostel byl dostavěn v roce 1926. Dne 29. června 1926 byl slavnostně vysvěcen olomouckým arcibiskupem Leopoldem Prečanem. Na akci přijely asi dva tisíce účastníků. Ve stejný den byly posvěceny také zvony a zakladatelé kostela manželé Benýškovi dostali apoštolské požehnání jako poděkování od samotného papeže. Celkové náklady na stavbu byly 363 376 Kč, a to včetně zařízení interiéru.[5]

Manželé Benýškovi zamýšleli zřídit v blízkosti kostela také hřbitov. Vytipované místo bylo sice na jaře 1924 uznáno za vhodné, ale jelikož někteří občané protestovali, byla v prosinci 1926 stavba hřbitova obecní radou zamítnuta. O stavbě nového hřbitova bylo posléze rozhodnuto roku 1932.[6]

V letech 1926–1929 byl kostel bez faráře.[7] Následně sem byl přidělen p. Rudolf Svozil z Kostelce na Hané, který sloužil do roku 1959.[8]

Zvony byly původně dva a nesly jména předčasně zemřelých dětí zakladatelů kostela, Františka a Františky Benýškových. Na věži vydržely do roku 1943, kdy byly zkonfiskovány pro zbrojní průmysl Třetí říše. Obec tedy jako náhradu zakoupila zvon o hmotnosti 20 kg z vítkovických železáren, který byl zavěšen ve zvonici. Duchovní R. Svozil uspořádal sbírku, ve které se vybralo téměř devět tisíc korun na pořízení nových větších zvonů. To se ale nepovedlo a místo toho byl zapůjčen menší zvon z Olomouce.[9] Roku 2006 dostal kostel zvon úplně nový. Nový zvon vznikl díky finanční sbírce, která byla zahájena už roku 2004. Byl vyroben v Brodku u Přerova a do Hlušovic dorazil 17. června 2006.[10]

V roce 2009 byl kostel zrekonstruován. Při rekonstrukci dostala omítka svou původní žlutou barvu a došlo k vyčištění plechové střechy.[7]

Popis

Kostel leží na ulici U Kostela při východním okraji obce Hlušovice. Poblíž prochází Železniční trať Olomouc–Šumperk. Do kostela se vstupuje ze severu, před vstupem stojí mramorový kříž z roku 1899, který původně stával před průčelím školy. Roku 2003 byl opraven.[11]

V kostelní zahradě se nachází hrobka rodiny Benýškových, nad níž stojí malá kaple. Když v roce 1937 zemřel Josef Benýšek, byl pohřben nejprve v Bohuňovicích, ale později spočinul právě v této hrobce.[7]

Uvnitř se nachází boční oltář Panny Marie svatokopecké od řezbáře Hanela z Nového Jičína.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ VLÁČIL, Luděk. Kostel sv. Petra a Pavla, Hlušovice [online]. hrady.cz, 2015-07-27 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ Co? V Hlušovicích, 2021-02-01 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ GEC, Augustin. Paměti obce Hlušovice. Hlušovice: Obec Hlušovice, 2010. 213 s. ISBN 978-80-254-8937-6. S. 47. 
  4. ↑ Gec (2010), s. 50.
  5. ↑ a b c d Gec (2010), s. 51.
  6. ↑ Gec (2010), s. 52.
  7. ↑ a b c Gec (2010), s. 53.
  8. ↑ Gec (2010), s. 146.
  9. ↑ Gec (2010), s. 150.
  10. ↑ Gec (2010), s. 53–55.
  11. ↑ Gec (2010), s. 45.

Externí odkazy

Zdroj