Kostel svatého Mikuláše (Vrapice)

Kostel svatého Mikuláše
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
Okres Kladno
Obec Kladno
Lokalita Vrapice
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze arcidiecéze pražská
Vikariát kladenský
Farnost Kladno
Status filiální kostel
Další informace
Kód památky 15538/2-532 (PkMIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Mikuláše s tvrzištěm se nachází na území bývalého hradiště[pozn. 1] na návrší ve východní části města Kladna, ve Vrapicích. Dominantou areálu je kostel sv. Mikuláše, který vznikl přestavbou původní románské rotundy. Severně od kostela stávala budova tvrze. Tvrziště s kostelem je zapsanou kulturní památkou, památkovou ochranu má od roku 1958.[1]

Historie

Tvrziště Vrapice a jeho blízké okolí je jednou z nejstarších sídelních oblastí středních Čech.[2] Oba břehy Dřetovického potoka, především v místech kde potok obtéká skalnatý výběžek s tvrzištěm, jsou archeologickou lokalitou[pozn. 2] s nálezy z doby železné, římské a hradištní.[3]

Nejstarší písemný záznam je z roku 1320, kdy je zmiňován Čeněk z Vrapic.[4] Další je v zemských deskách jmenovaný roku 1345 Jindřich z Vrapic, který byl duchovním ve Štěpanově.[5][2] Poté jsou až téměř do zániku tvrze zmiňováni členové rodu Benešovských z Prahy. Spolu s Benešovskými je od roku 1414 až do své smrti v písemných záznamech uváděn Jan Nešpor z Bischofswerdy[pozn. 3] a také další členové šlechtických a pražských patricijských rodin, kteří byli s Benešovskými rodově spřízněni. Posledními majiteli tvrze a okolí byli Bezdružičtí z Kolovrat, sídlící na Buštěhradě. Za nich je ovšem (roku 1548) tvrz zapsána v zemských deskách již jako pustá.[6]

Tvrz

Budova tvrze byla celkem mohutná a tyčila se na skalnatém ostrohu, který je výškově spojen s okolím pouze na jihu, na všech ostatních stranách spadá do údolí, které vede od Kladna ke Stehelčevsi (směrem k Budči). Hlavní cesta k samotné tvrzi vedla kolem kostela sv. Mikuláše a nejprve šla přes malé předhradí, které bylo od vlastní tvrze odděleno hlubokým příkopem, obklopujícím celé skalnaté návrší. Hlavní budova tvrze zabírala značnou plochu a měla řadu sklepů, z nichž některé byly v 19. století vykopány, a místní obyvatelé je považovali za propadlé štoly opuštěného uhelného dolu. Dnes jsou po tvrzi viditelné jen zarostlé vyvýšeniny a prohlubně.[7]

Podle lidického faráře Václava A. Vacka, který zde vykonával správu, byly v polovině 18. století patrné značné pozůstatky tvrze, které začínaly zhruba 9 metrů od kostela na sever.[8]

Kostel

Kostel sv. Mikuláše se skládá z původní románské rotundy, která tvoří presbytář a část lodi. Klenba apsidy již není původní. Rotunda je datována do širokého rozmezí od 10. století[9] až do poloviny 13. století.[pozn. 4] Vstup do rotundy v její severní části je zazděný a napůl zakrytý současnou sakristií. Na rotundu navazuje gotická přístavba lodi kostela. Do apsidy bylo přidáno gotické okno z dílny Petra Parléře, datované do roku 1370.[2] Vstup do kostela byl od 14. století z jižní strany gotické přístavby a je dnes také zazděný. Na gotickou část lodi navazuje barokní přístavba, která tvoří rozšířený konec lodi se současným vstupem. Kruchta je zdobena řadou obrazů z 18. století malovaných na dřevě. Uprostřed je vyobrazen Ježíš a po stranách apoštolové. Kromě těchto obrazů zůstal z původní barokní výzdoby kostela[pozn. 5] oltář bez ozdob s obrazem sv. Mikuláše. Kostel byl kompletně opraven roku 1858. Z té doby je zde také přístavba sakristie navazující na severní část rotundy. Do poloviny 19. století je datována i stavba prostorné fary v jižní části tvrziště a stavba romanizující márnice[pozn. 6] spolu se severní částí ohradní zdi hřbitova.[9]

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. hradiště zmiňuje mimo jiné Doplňkový list kulturní památky
  2. Informační systém o archeologických datech NPÚ
  3. Johann Nespor von Bischofswerda pozn. 78, Zbytky register
  4. pouze na základě domnělého zasvěcení původní rotundy sv. Mikuláši, které bylo typické až pro pozdější dobu – neproběhl zde zatím žádný podrobnější průzkum, který by dataci upřesnil[2]
  5. většina výzdoby z popisu A. Podlahy chybí, S. 129[9]
  6. mapování ČÚZK z let 1840 – 60

Reference

  1. kostel sv. Mikuláše s tvrzištěm - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  2. a b c d PROCHÁZKA, Milan. Vrapice - šlechtické sídlo a sakrální stavba. Sborník Dějiny Staveb 2007. Plzeň: Klub Augusta Sedláčka, 2007. ISBN 978-80-86596-95-2. S. 98–100. 
  3. KNOR, Antonín. Digitální archiv AVČR, dokument C-TX-196305474. digiarchiv.aiscr.cz [online]. Archeologický ústav AV ČR, Praha, 1963 [cit. 2023-03-03]. Dostupné online. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny. [s.l.]: Česká akademie věd a umění Dostupné online. 
  5. Pozůstatky desk zemských království Českého r. 1541 pohořelých: Dil 1. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  6. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl osmý [online]. Praha: 1891 [cit. 2023-03-03]. Dostupné online. 
  7. HEBER, Franz Alexander. Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser, Svazek 5 [online]. Praha: 1847 [cit. 2023-03-03]. S. 234. Dostupné online. 
  8. MOTTL, Josef. Památky archeologické a místopisné - Stopy zaniklých osad v okrese Unhošťském. Praha: [s.n.], 1878. Dostupné online. S. 704. 
  9. a b c PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého, díl VII.. S. 127–129. www.digitalniknihovna.cz [online]. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1913 [cit. 2023-03-03]. S. 127–129. Dostupné online. 

Literatura

  • HEBER, Franz Alexander. České hrady, zámky a tvrze. Praha: Argo, 2012. ISBN 978-80-257-0665-7
  • PROCHÁZKA, Milan. Vrapice - šlechtické sídlo a sakrální stavba. Sborník Dějiny Staveb 2007, Plzeň: Klub Augusta Sedláčka, 2007. ISBN 978-80-86596-95-2
  • MOTTL, Josef. Památky archeologické a místopisné - Stopy zaniklých osad v okrese Unhošťském. 1878, Praha. Dostupné online

Související články

Externí odkazy

Zdroj