Kostel svatého Michala (Rejchartice)

Kostel svatého Michala
	Kostel v roce 2008
Místo
Stát	Česko
Obec	Rejchartice
Souřadnice	50°1′36,12″ s. š., 16°58′44,4″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	Olomouc
Děkanát	Šumperk
Farnost	Rapotín
Status	filiální kostel
Zasvěcení	Michael archanděl
Architektonický popis
Stavební sloh	renesance, baroko
Výstavba	1643
Specifikace
Stavební materiál	zděný
Další informace
Kód památky	37747/8-1105 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Michala (nyní je zasvěcen archandělům Michaelovi a Gabrielovi) v Rejcharticích je barokní stavbou se starším jádrem a areálem hřbitova s ohradní zdí.^[1] Je postaven na místě starého kostela z roku 1643 na křižovatce čtyř historických cest spojující okolní obce s Rejcharticemi V roce 1958 byl zapsán na seznam kulturních památek.^[2]

Historie kostela

Již při první zmínce o obci z roku 1350 je z obce uváděna i fara. V roce 1643 byl postaven nový farní kostel, ale fara za třicetileté války zanikla a byla obnovena až v roce 1784. Kostel byl rozšířen do barokní podoby v letech 1768 – 1770 dle návrhu architekta F. A. Neumanna.^[1] Po částečné opravě v roce 1964 kostel chátral a teprve počátkem 21. století byla zahájena postupná celková rekonstrukce celého areálu kostela včetně interiéru a ohradní zdi.

Od roku 2013 se na prostranství v blízkosti kostela pořádá sochařské a řezbářské sympozium Andělské louky, jehož cílem je vytvoření unikátní galerie soch andělů pod širým nebem inspirované krásnou krajinou podhůří Jeseníků.

Popis kostela

Kostel sv. Michala je jednolodní stavbou se segmentovým závěrem a dvěma bočními, půlkruhově ukončenými kaplemi, které vzbuzují dojem příčné lodi a vytvářejí půdorys kříže. K závěru kostela přiléhá hranolovitá věž. K západnímu průčelí je přizděna malá předsíň s pultovou střechou. Další předsíň je přistavěna z jižní strany. Kolem kostela je ohradní zeď hřbitova z lomového kamene, která je prolomena dvěma branami.^[1] Od severozápadu je přístup ke kostelu tvořen kamenným schodištěm.

Se svou úspornou dřevěnou „klenbou“ má mimořádně působivý vnitřní prostor.^[3] Klenby jsou zdobeny ornamentálními malbami, zrcadly a medailonky. V západní části lodi se nachází zděná kruchta s varhanami vyrobenými v Krnově. Od roku 1847 má kostel dva oltáře s novými obrazy, novou kazatelnu a rekonstruovanou křtitelnici. Soubor čtrnácti obrazů křížové cesty vytvořil rapotínský malíř Jindřich Kress.

Reference

↑ ^a ^b ^c MELZER, M.; SCHULZ, J. Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk: Okresní vlastivědné muzeum, 1993. ISBN 80-85083-02-7.
↑ [1]
↑ FILIPOVÁ, Milena; GRONYCHOVÁ, Marie. Církevní umění baroka a rokoka na Šumpersku, Zábřežsku a Mohelnicku. Šumperk: Vlastivědné muzeum v Šumperku, 2006. ISBN 80-85083-50-7. S. str.7.