Kostel svatého Jana Křtitele (Nová Seninka)

Kostel svatého Jana Křtitele v Nové Senince
	Kostel v roce 2009
Místo
Stát	Česko
Obec	Nová Seninka
Souřadnice	50°11′58,92″ s. š., 16°54′42,48″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	Olomouc
Děkanát	Šumperk
Farnost	Staré Město
Status	filiální kostel
Zasvěcení	Jan Křtitel
Architektonický popis
Stavební sloh	baroko
Výstavba	1689
Specifikace
Stavební materiál	zděný
Další informace
Kód památky	39302/8-1140 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jana Křtitele v Nové Senince je jednolodní barokní stavbou z roku 1689 s originálně řešenou dispozicí. V roce 1958 byl zapsán na seznam kulturních památek.^[1]

Historie

Kostel byl postaven v roce 1689 v obci Špiklice (něm. Spieglitz), kterou po roce 1945 osídlenci z Valašska přejmenovali na Novou Seninku. Zakládací kostelní listina je až z r. 1766 při udělení tzv. lokálie, kdy byl kostelu přidělen samostatný kaplan. Od r. 1784 zde byla zřízena fara.^[2] Na přelomu 19. a 20. století byla postavena věž. V polovině devadesátých let byla obnovena fasáda.

Kostel náleží do farnosti Staré Město. Bohoslužby se zde konají jen výjimečně, např. při pouti v červnu na svátek Jana Křtitele.^[3]

Popis

Exteriér

Kostel je situován v areálu hřbitova na svažitém terénu. Jednolodní orientovaná stavba je omítnuta hladkou omítkou bílé barvy s červenou valbovou střechou se sanktusníkem. Loď je obdélného půdorysu s rovným závěrem na obou stranách. Na jižní a severní straně jsou přistavěny kaple o půdorysu pravoúhlého trojúhelníku. Před západní průčelí lodi je přistavěna patrová předsíň, nad kterou je v patře kruchta přístupná šnekovým schodištěm, které je umístěno ve válcovité přístavbě v rohu lodi a předsíně. K hlavnímu vchodu v západním průčelí vede kamenné schodiště lemované plnými podprsněmi. K severní straně předsíně u bočního vchodu byla dodatečně přistavěna čtyřboká, čtyřpatrová věž. V nejvyšším patře se skosenými rohy jsou dlouhá úzká okna, nad kterými jsou instalovány hodiny. Věž je zakončena cibulovou bání, makovicí a křížem. Na jižní straně presbytáře se nachází patrový přístavek se sakristií v přízemí a oratoří v patře.

Interiér

Předsíň má stlačenou klenbu s lunetami, loď je plochostropá. Presbytář, oddělený plným vítězným obloukem, má valenou klenbu s lunetami. Nad pravoúhlým vstupem do sakristie je otevřený otvor se segmentovým záklenkem, propojující oratoř a presbytář. Okna v lodi a presbytáři v hlubokých nálevkových špaletách jsou zdobena vitrážemi s postavami světců: Jan Nepomucký a František Xaverský (presbytář), Alois, Terezie, Barbora a Bonifác (loď). Kruchta s dřevěnou poprsní je umístěna v patře předsíně.

Hlavní oltář sv. Jana Křtitele je dřevěný, polychromovaný a zlacený. Vytvořen byl sochařem Korsitzkým na přelomu 19. a 20. století. V tabernáklu s dvoukřídlými dvířky je uloženo ciborium se soškou Jezulátka. Portálové retabulum obklopují tři niky. V prostřední je sousoší Krista a Jana Křtitele, postranních nikách socha Josefa Pěstouna a Panny Marie.

Na epištolní straně lodi před vítězným obloukem je umístěn dřevěný polychromovaný boční oltář Panny Marie z roku 1901. V retabulu mezi dvojicí sloupů stojí v ploché nice socha Panny Marie. Autorem je řezbář Adolf Langer. Na protější straně lodi se nachází kazatelna, jejíž podstavec tvoří bíle polychromovaná postava ženy v životní velikosti se zdviženýma rukama, kterýma přidržuje kazatelnu. Památkové chráněné dílo pochází z 30. let 18. století. Ze stejného období pochází i obraz sv. Františka Xaverského od Jana Drechslera. Na kůru jsou instalovány varhany z roku 1900 vyrobené v dílně Franz Kolb und Söhne z Pekařova.^[1]

Reference

↑ ^a ^b Památkový katalog - 1000151326 - kostel sv. Jana Křtitele. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2017-10-04]. Dostupné online.
↑ ČERNÝ, Václav. Pohledy do dějin Staroměstska. 1. vyd. Staré Město: nákladerm města, 2011. ISBN 978-80-7405-119-7. S. 46.
↑ Farnost Staré Město. farnoststaremesto.sweb.cz [online]. [cit. 2017-10-04]. Dostupné online.