Kostel svatého Jakuba Většího (Česká Kamenice)

Kostel svatého Jakuba Většího
v České Kamenici
Závěr kostela sv. Jakuba Většího v České Kamenici
Závěr kostela sv. Jakuba Většího
v České Kamenici
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Děčín
Obec Česká Kamenice
Souřadnice 50°47′55,81″ s. š., 14°25′3,53″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát děčínský
Farnost děkanství Česká Kamenice
Status farní kostel
Užívání bližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitel farnost – děkanství
Česká Kamenice
Zasvěcení Jakub Starší
Architektonický popis
Stavební sloh pozdní gotika
Výstavba 1562, 1614–1631
Specifikace
Stavební materiál kámen a zdivo
Další informace
Adresa Jakubské náměstí
Česká Kamenice
Kód památky 14262/5-3610 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děkanský kostel svatého Jakuba Většího (Staršího) v České Kamenici[1] je pozdně gotický trojlodní kostel s klasicistní a rokokovou výzdobou.[2] Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]

Historie

Interiér kostela sv. Jakuba Většího

Základové zdi pocházejí ze 12. století.[2] První doložená zmínka o kostele je z roku 1352. Ve 14. století se stal kostel farním chrámem. V roce 1622 byl povýšen na děkanský. Původně se jednalo o jednolodní stavbu, která byla vypálena a zbořena v roce 1444 vojsky lužického Šestiměstí. Dnešní goticko-renesanční ráz kostela pochází z posledních dvou přestaveb. Prvá přestavba je z roku 1562,[1] druhá z let 1604 až 1605 od stavitele Petra Patzenhauera, který měl být i stavitelem věže na hradě Zvířeticích, jenž tehdy patřil rovněž pánům z Vartenberka. Jako kameník se uvádí Valentin Vollde, ten tehdy vytesal erby majitelů panství a jejích zpřízněných rodů, a je tvůrcem veškeré renesanční kamenické výzdoby uvnitř kostela. V presbytáři jsou na klenbě fresky z roku 1605 od malíře Abrahama Kitzingera (starší literatura je připisovala děčínskému malíři H. Teufelovi[1]), které byly odkryty při restaurátorských pracích na kostele v roce 1923. Ve figurální malbě se zde nachází biblický výjev zobrazující Proměnění Krista na hoře Tábor, který zahrnuje: holubici – symbol Ducha Svatého, Mojžíše a Eliáše, apoštoly sv. Jakuba, sv. Jana a sv. Petra. Kostelní věž byla zbudována v letech 1552 až 1555. Původně sloužila jako hláska, která byla součástí městského opevnění, až do přestavby chrámu v roce 1604 stávala samostatně, poté se stala jeho součástí. Věž sloužila nejen k vyzvánění, ale i při zajištění bezpečnosti města. Měl zde vlastní byt věžník (zvoník), který měl město včas varovat před požáry či blížícími se nepřáteli. V letech 1856-1857 zde hrával na varhany Antonín Dvořák,[2] který navštěvoval zdejší německou školu a na praxi pobýval v jednom místním řeznictví.[4]

Architektura

Jedná se o pozdně gotické síňové trojlodí s pětibokým presbytářem a dvěma nepravidelnými sakristiemi, které jsou barokními přístavky z 18. století, po stranách. Boční fasády kostela jsou prolomeny lomenými okny, na jižní straně s pozdními kružbami. V dolní části stěn jsou umístěna nízká obdélná okna, osvětlující prostor pod postranními emporami. V závěru kostela jsou lomená okna s kružbami a nad nimi obdélná okna podkrovního podlaží. Presbytář má valenou klenbu s lunetami se štukovým hvězdicovým vzorem, který tvoří pás chvojí přepásaný stužkou. Hlavní a boční lodi mají síťovou klenbu s přetínanými štukovými hřebínky, která sbíhá na osmiboké pilíře. Po obou stranách východní části lodi jsou tribuny (severní je datovaná do roku 1607, jižní nese nápis o přestavbě kostela v letech 1604-1605) s renesanční poprsnicí s konzolovým členěním, slepými arkádami a hlavičkami andělíčků. Dvoupatrová západní kruchta je ve spodní části renesanční s reliéfním dekorem. V horní části je kruchta barokně upravena a podklenutá hřebínkovou klenbou. V křížově zaklenuté vstupní prostoře je původní gotický portál s bohatou profilací s hruškovci a s vnější lištou s kraby, podpíranou předstupujícími polosloupky. Sakristie jsou sklenuty českou plackou a křížovou klenbou.[1]

Zařízení

Hlavní oltář z období kolem roku 1797 je klasický portálový, sloupový. Je na něm původní obraz Stětí sv. Jakuba od Dominka Kindermanna a sochy sv. Petra a sv. Pavla. Dva boční oltáře jsou protějškové a jsou zasvěceny Nejsvětějšímu Srdci Páně a Panně Marii. Kazatelna pochází konce 18. století. Na konzolách se nachází rokoková socha Panny Marie pod křížem, Pieta a sochy světců: sv. Tomáše, sv. Antonína, sv. Ondřeje, sv. Jana Nepomuckého, sv. Vavřince a sv. Floriána. V kostele je obraz Panny Marie z roku 1762 v řezaném rokokovém rámu a obraz Smrt sv. Josefa od J.M. Kremserschmidta. Obraz sv. Jana Křtitele z 2. poloviny 18. století je v klasickém rámu. Řezaná barokní křtitelnice pochází ze 2. čtvrtiny 18. století. Figurální náhrobníky pocházejí z let 1556 a 1558, znakový náhrobník je z roku 1582 a nápisový z roku 1607 a 1617. Barokní náhrobník pochází z 18. století.[1] V kryptě pod kostelem jsou v osmi rakvích[4] pohřbeny ostatky pánů z Vartenberka a v kostele se nachází renesanční náhrobek Kryštofa z Vartenberka z 16. století.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J, sv. I.. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Česká Kamenice (Děčín), s. 195–196. 
  2. ↑ a b c Noc kostelů 29.05.15. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2015. 82 s. Noc kostelů Dostupné online. Kapitola Česká Kamenice, kostel sv. Jakuba Většího, s. 10. 
  3. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-07-03]. Identifikátor záznamu 124606 : Kostel sv. Jakuba Většího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ↑ a b DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 38. 

Externí odkazy

Zdroj