Kostel svatého Jakuba Staršího (Vetlá)

Kostel svatého Jakuba Staršího
ve Vetlé
Kostel sv. Jakuba Staršího ve Vetlé
Kostel sv. Jakuba Staršího ve Vetlé
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Litoměřice
Obec Vrbice
Lokalita Vetlá
Souřadnice 50°28′19,83″ s. š., 14°17′22,44″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát litoměřický
Farnost Vetlá
Status farní kostel
Užívání bližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitel farnost Vetlá
Zasvěcení Jakub Starší
Architektonický popis
Stavební sloh románský, gotický i barokní
Výstavba 12. století, 14. století a 18. století
Specifikace
Stavební materiál kámen, zdivo
Další informace
Adresa Roudnická ul., Vetlá
Kód památky 43225/5-2451 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní[1]kostel svatého Jakuba Staršího ve Vetlé původně románská sakrální stavba, která byla goticky přestavěná a později i barokizována.[2] Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.[3]

Historie

Pohled na kostel sv. Jakuba Staršího ve Vetlé přes náves

Kostel je v jádře románský ze 2. třetiny 12. století.[4] Z původní stavby se zachovala věž a jižní obvodová zeď dnešního dvojlodí,[2] které patří k nejcennějším v Čechách vůbec.[4] Písemně je kostel poprvé připomínán roku 1334. Kolem roku 1390 byl goticky přestavěn.[2] Vnější vzhled dvojlodí upraven barokně (asi v 18. století). Tehdy vestavěna současná kruchta, zřízena severní sakristie a západní předsíň. První památková obnova proběhla v roce 1860. K dalším drobným úpravám došlo v letech 1911–1912.

Architektura

Stavbu tvoří čtvercová loď s odsazeným presbytářem, jižní předsíní a severní sakristií. V západním průčelí je hranolová věž a přistavěná kruchta. Jižní stěna lodi a přilehlé úseky východní a západní stěny, jakož i věž jsou románské. Jsou z lícovaného kvádříkového opukového zdiva, které bylo později omítnuto. V ose jižní fasády lodi je zazděné románské okno. Ve věži je zazděný portálek na tribunu a obdélná střílnová okénka. Horní patro věže pochází z 19. století. Ostatní části lodi: jižní předsíň s gotickým portálem, presbytář s opěrnými pilíři a hrotitými okny s kružbami jsou gotické. Okna lodi s odsazeným polokruhovým záklenkem a kruchtou jsou však barokní.[2]

V presbytáři jsou dvě pole křížové klenby a šestipaprsčitý závěr s žebry hruškového profilu. Triumfální oblouk je hrotitý, široký a profilovaný. Loď je sklenuta čtyřmi poli křížové a obkročné klenby na štíhlý střední pilíř. Na stěnách jsou konzoly. Žebra jsou rovněž hruškového profilu. V předsíni je křížová klenba a další gotický portál.[2]

Zařízení

Z původní zařízení zbyl gotický čtyřhranný sanktuář s mřížkou. Kazatelna pochází z počátku 16. století. Je opuková[4] s polygonálním řečništěm. Kazatelna spočívá na kanelované šroubované noze.[2] Cínová křtitelnice je ze 16. století.[4] Stojí na třech nohách. Na kotli jsou nápisy a ornamentální i figurální reliéfy a tři lví hlavy s kruhy. Hlavní oltář je s velkými sochami sv. Petra a sv. Pavla. Je pseudobarokní, stejně jako oba boční oltáře, kde jsou další plastiky. V presbytáři jsou obrazy sv. Antonína a sv. Barbory. V lodi se nachází barokní obrazy sv. Františka a sv. Anny Samotřetí z 18. století. Oltářní křídlo je z období kolem roku 1550. Pochází z dílny Mistra Slavětínského oltáře, a je umístěno v Národním muzeu v Praze.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 207. 
  2. ↑ a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV.. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Vetlá /Litoměřice/, s. 222–223. 
  3. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 155497 : Kostel sv. Jakuba Většího, Vetlá. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ↑ a b c d DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 281. 

Externí odkazy

Zdroj