Kostel svatého Havla (Brloh)

Kostel svatého Havla
v Brlohu
Pohled z jihozápadu
Pohled z jihozápadu
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Louny
Obec Louny
Lokalita Brloh
Souřadnice 50°19′4,62″ s. š., 13°49′31,32″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát lounský
Farnost Cítoliby
Status filiální kostel
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Současný majitel Omnium
Zasvěcení svatý Havel
Architektonický popis
Stavební sloh barokní
Výstavba 1763
Specifikace
Délka 24,8 m
Šířka 7,2 m
Umístění oltáře severovýchod
Stavební materiál opuka
Další informace
Kód památky 42595/5-1100 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Havla je římskokatolický filiální kostel[1] v Brlohu v okrese Louny. Stojí na hřbitově v jižní části vesnice. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[2]

Historie

Původní kostel zmiňovaný již roku 1355 po roce 1632 zpustl. Dochovaná pozdně barokní podoba pochází z roku 1763,[3] kdy jej nechal postavit hrabě Karel Pachta.[4] Varhany, které pro kostel vyrobila firma Vocelka–Hloušek v roce 1858, byly po rekonstrukci umístěny v kostele svatého Matouše v Dobroměřicích.[5]

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Cítoliby.

Stavební podoba

Jednolodní kostel je postavený z lámané opuky. Obdélný půdorys lodi má rozměry 16,5 × 7,2 metru a navazuje na ni pravoúhle ukončený presbytář o rozměrech 8,3 × 4 metry.[4] K presbytáři se na jižní straně připojuje sakristie a na protější přístavek s boční kaplí. Delší stěny lodi jsou členěné lizénami a okny zakončenými stlačeným obloukem. Před západní průčelí se zaoblenými nárožími předstupuje hranolová věž členěná lizénami a pilastry. V ose lodi vede do věže obdélný portál s letopočtem 1841, nad kterým se nachází polokruhově zakončené okno. Přízemí a první patro věže odděluje římsa prohnutá nad oknem.[3]

Loď má plochý strop s fabionem a štukovým rámcem. V její západní části stojí zděná kruchta podklenutá valenou klenbou s lunetami. Horní plošinu kruchty chrání dřevěné balustrové zábradlí. Loď přechází polokruhovým vítězným obloukem s pilastry do presbytáře zaklenutého plackovou klenbou. Stejný typ klenby je použit také v sakristii a severní kapli. V presbytáři je však klenba uzavřena mezi dva pásy valených kleneb, které sbíhají na mohutné pilastry.[3]

Zařízení

Převážná část zařízení je rokoková a pochází ze druhé poloviny osmnáctého století. Obraz svatého Havla na hlavním oltáři namaloval pravděpodobně A. V. Ambrosi. Boční oltáře s drobnými soškami jsou zasvěcené Čtrnácti svatým pomocníkům a Čtrnácti světcům. K vybavení patří také lavice, kazatelna, křtitelnice a dále barokní socha svatého Jana Nepomuckého a majoliková kropenka s reliéfním poprsím svaté Kateřiny.[3]

Okolí kostela

Na hřbitov, ve kterém kostel stojí, se vchází zděnou branou s toskánskými pilastry, rozeklaným štítem a volutovými postranními zdmi.[3]

Reference

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 36. 
  2. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 154791 : Kostel sv. Havla, hřbitovní. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. ↑ a b c d e POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Brloh, s. 122. 
  4. ↑ a b MATĚJKA, Bohumil. Soupis památek. Svazek 2. Politický okres lounský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1897. Dostupné online. Kapitola Brloh – Kostel sv. Havla, s. 1. 
  5. ↑ Kostel sv. Matouše [online]. Obec Dobroměřice [cit. 2016-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-30. 

Externí odkazy

Zdroj