Kostel svatého Havla (Čečelice)
| Kostel sv. Havla v Čečelicích | |
|---|---|
 Kostel sv. Havla v Čečelicích
(pohled ze silnice) | |
| Místo | |
| Stát |
 Česko
|
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Mělník |
| Obec | Čečelice |
| Souřadnice | 50°17′38,17″ s. š., 14°37′7,59″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | mladoboleslavský |
| Farnost | Čečelice |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
| Současný majitel | farnost Čečelice |
| Zasvěcení | svatý Havel |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Marek Antonín Canevalle |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1694–1711 |
| Specifikace | |
| Délka | 25,5 metrů |
| Šířka | 13 metrů (s věží 17 metrů) |
| Umístění oltáře | na severovýchod |
| Stavební materiál | kámen, cihly, zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Konětopská ul., Čečelice |
| Kód památky | 15827/2-1294 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický filiální[1]kostel svatého Havla v Čečelicích je barokní sakrální stavba. Od roku 1966 je kostel chráněn jako kulturní památka.[2]
Historie
Obec se poprvé připomíná roku 1252, v té době již kostel stál uprostřed návsi. Původní románský kostel pochází z 1. třetiny 13. století. Postavila jej doksanská stavební huť. Z tohoto původního kostela se zachovala hranolová věž se dvěma sdruženými okénky nad sebou a s tribunou, dále část obvodového zdiva, které bylo použito při přestavbě kostela na konci 17. století. Stavba přežila husitské i třicetiletou válku, zřejmě byla při obnovách po nich upravována. V letech 1694–1711 ji nahradil nový kostel podle projektu Marka Antonína Canevalleho. Nový kostel byl postaven kolmo na osu starého. V 19. století byl kostel upraven.[3] Stavba prošla v 90. letech 20. století opravou.
- Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Čečelice.
Architektura
Kostel je neorientovaný a presbytář je postaven směrem k severu. Stavba je jednolodní, obdélná. Má užší obdélný trojboce ukončený presbytář. Hranolová věž pozůstalá ze starého kostela stojí u západního boku nové stavby. Ve spodních částech bez oken, zvonové patro s velkými, půlkruhovitě zaklenutými okny. Končí zděnou helmicí, obklopenou cimbuřím na korunní římse. Po severní straně lodi je čtvercová předsíň. Průčelí má tři osy a je s plochým středním rizalitem. Průčelí je členěno pilastry a lizénovými rámci. V rizalitu je obdélný portál s rozeklaným štítem a okno se segmentovým záklenkem. V boční osách průčelí jsou pravoúhlá vpadlá pole a niky. Štít je křídlový do trojhranu, členěný pilastry a oválnými okny v rámci s uchy a splávkovou římsou. Na bočních fasádách jsou lizénové rámce a polokruhová okna.[3]
Presbytář je sklenut křížovou klenbou. V závěru je kostel sklenut valenou klenbou s lunetami. V lodi je plochá rákosová klenba a v podvěží je klenba valená.[3]
Zařízení
Zařízení kostela pochází převážně z 2. poloviny 17. století a z doby okolo roku 1700. Hlavní oltář je portálový, raně barokní ze 2. poloviny 17. století. Jsou na něm sošky sv. Václava a sv. Jiří. Oltářní obraz pochází z 19. století. Levý boční oltář z období kolem roku 1700, s velkolistým akantem, je zasvěcen sv. Šebestinovi. Protější oltář sv. Rocha, zdobený akantem se stuhou, je také z období kolem roku 1700. Oltář sv. Jana Nepomuckého je raně barokní ze 2. poloviny 17. století. Je na něm barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století. Oltář Piety se sochou Piety, která je uprostřed dvou andělů, pochází ze 3. čtvrtiny 18. století. Kazatelna, zdobená boltcovým ornamentem, je ze 2. poloviny 17. století. V kostele se nachází znakový náhrobník z roku 1619.[3]
Okolí kostela
Kostel je obklopen bývalým hřbitovem, severně od něj fara. Východně od obce je barokní výklenková kaple, která je obdélná, členěná pilastry a ukončena segmentovým štítem. Zde se nachází zlidovělá soška sv. Jana Nepomuckého. V obci nad pramenem je novější výklenková kaple Panny Marie. Na návsi se nachází socha sv. Václava z roku 1912. V obci je také železný kříž z roku 1835, který stojí na kamenném podstavci.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 37.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 126340 : Kostel sv. Havla, Čečelice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Čečelice /Mělník/, s. 177.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Havla na Wikimedia Commons
- Pořad bohoslužeb ve farním kostele sv. Havla, Čečelice (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby ve farním kostele sv. Havla, Čečelice na webu církev.cz/bohoslužby
- Program NOCI KOSTELŮ – Čečelice, kostel sv. Havla
- Kostel sv. Havla v v Čečelicích na webu Hrady.cz
