Kostel svatého Gotharda (Bouzov)

Kostel svatého Gotharda v Bouzově
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj olomoucký
Okres Olomouc
Obec Bouzov
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie Morava
Diecéze olomoucká
Děkanát Konice
Farnost Římskokatolická farnost Bouzov
Současný majitel Římskokatolická farnost Bouzov
Zasvěcení Svatý Gothard
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Specifikace
Stavební materiál zdivo
Další informace
Kód památky 38240/8-1772 (PkMIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Gotharda je římskokatolický kostel v severozápadní části obce Bouzov v okrese Olomouc. Leží v poměrně strmém svahu pod východní hradbou bouzovského hradu. Kostel představuje spojovací článek mezi obcí a hradem a spolu se sousední farou je výrazným prvkem panoramatu Bouzova. U kostela je malý hřbitov a celý areál je chráněný zdí s mohutnými opěrnými pilíři v dolní části svahu. Od roku 1964 je kostel spolu s ohradní zdí českou kulturní památkou.[1]

Historie

Kostel vznikl z původní goticko-renesanční hradní kaple zasvěcené sv. Gothardovi, jejíž vznik není doložen (může být ze stejného období jako hrad, tedy z počátku 14. století, ale některé prameny uvádějí rok 1540). V letech 1600 až 1615 vznikla v kapli hrobka bouzovských pánů Bergrů z Bergu. V 1. polovině 18. století bylo rozhodnuto o přestavbě kaple na farní kostel, stavba byla barokně upravena a následně i prodloužena.[2] Stavbu údajně řídil zednický mistr z Lanškrouna Jan Achlig.[3]

V roce 1782 byl kostel vydlážděn břidlicí a byla vybudována opěrná zeď kolem.[2] V roce 1796 byla hrobka bouzovských pánů otevřena, ostatky byly uloženy do nových rakví a staré cínové byly prodány. V roce 1885, kdy byla podlaha znovu vydlážděna slezským mramorem, se pod ní našla další rodinná hrobka.[3]

Kostel je farním kostelem farnosti Bouzov, která je inkorporovaná Německým řádem.

Popis

Kostel je jednolodní orientovaná stavba podlouhlého obdélníkového půdorysu o rozměrech asi 12 × 40 m, zděná, omítnutá. Na jižní straně je boční kaple. V západní části je nevysoká čtyřboká věž, pod kterou je hlavní vchod ze severní strany s křížově klenutou předsíní. V ní je zazděný reliéf vytesaný z jednoho kusu kamene, který představuje korunování Panny Marie a apoštoly klečící okolo prázdného hrobu; je datován do 16. století.[2]

Boční vchod na severní straně vede do patrové sakristie a na boční kruchtu, proti němu je boční vchod i na jižní straně. Střecha západní poloviny je o něco vyšší než střecha nad východní částí s polygonálním presbytářem, nad kterým je sanktusník.[1]

V interiéru je rokokový hlavní oltář s obrazem sv. Gotharda a rokoková kazatelna.

Součástí areálu kostela je neomítnutá ohradní zeď z lomového kamene, kterou na východní straně podepírají nepravidelně umístěné pilíře. Na jižní i na severní straně jsou schodiště vedoucí kolem této zdi ke vstupním branám do areálu.

U hlavního vchodu do kostela stojí misijní kříž z roku 1854.

Odkazy

Reference

  1. a b kostel sv. Gotharda - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-01-26]. Dostupné online. 
  2. a b c Bouzov – kostel sv. Gotharda. www.turistika.cz [online]. [cit. 2020-01-26]. Dostupné online. 
  3. a b O farnosti - farnost-bouzov.cz. www.farnost-bouzov.cz [online]. [cit. 2020-01-26]. Dostupné online. 

Literatura

  • SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, Díl I. A-I. 1. vyd. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. 

Externí odkazy

Zdroj