Kostel svatého Františka Serafinského (Chudobín)

Kostel svatého Františka Serafinského v Chudobíně
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Olomoucký
Okres Olomouc
Obec Chudobín
Souřadnice 49°41′13,73″ s. š., 17°2′0,66″ v. d.
Kostel svatého Františka Serafinského (Chudobín) (Česko)
Základní informace
Církev Římskokatolická
Provincie Moravská
Diecéze Olomoucká
Děkanát Konice
Farnost Chudobín
Zasvěcení František z Assisi
Datum posvěcení 11. září 1716
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 1715-1716
Další informace
Kód památky 35150/8-1808 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Františka Serafinského je farní kostel v Chudobíně zasvěcený svatému Františkovi z Assisi vystavěný v barokním slohu v letech 1714–1716. Kostel je zapsán na seznam kulturních památek ČR.[1] Kostel se nachází v jižní části obce v místě tehdejšího zámeckého parku.

Historie

Na místě dnešního kostela se nacházel jednoduchý gotický kostelík. Ten byl během třicetileté války velmi poničen, proto se od roku 1661 s povolením olomoucké konzistoře sloužily mše v zámecké kapli. V samotném kostele povolil biskupský ordinariát majiteli panství baronovi Vavřincovi Karlovi Volšinskému sloužit v kostele mše pro jeho rodinu a služebnictvo. S rekonstrukcí kostela zasvěceného sv. Františku Serafinskému bylo započato v roce 1715 a o rok později byl vysvěcen pro stálé bohoslužby. Poslední zásadní úpravy kostela proběhly v roce 1817. V roce 1785 byl založen hřbitov a roku 1846 byla zřízena fara, nová farní budova byla vystavěna v roce 1883.[2] Ve 20. letech 20. století v kostele působil farář Josef Žídek, který přešel k Československé církvi husitské a posléze k pravoslaví. [3] Proto v letech 1920-1923 sloužil kostel protestantům.[4] Kostel byl v roce 1905 renovován a v této době byla postavena i nová věž pobitá plechem.[5]

Architektura

Kostel má v západním průčelí portál, který je doplněn aliančním znakem rodu Rudolfa Krištofa Wittena a zřejmě jeho manželky. Nad portálem je okno, po jeho stranách niky se sochami světců. Kostel je koncipován jako jednolodní a je zakončen pětibokým presbytářem. V západní části se nachází varhanní kruchta. Loď s kněžištěm i sakristií mají valenou klenbu, oratoř je plochostropá.[6] V hrobce pod kostele je pohřben zakladatel kostela baron Volšinský a členové rodiny Terschovy.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-08]. Identifikátor záznamu 146908 : kostel sv. Františka Serafinského. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ PINKAVA, Viktor. Litovelský okres. 1. vyd. Brno: GARN, 2011. 312 s. (Vlastivěda moravská). ISBN 978-80-86347-45-5. S. 204–205. 
  3. ↑ Kostel sv. Františka Serafínského. www.litovelsko.eu [online]. [cit. 2017-06-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ URVÁLEK, Radovan. Litovel a okolí: kraj, který máme rádi. 1. vyd. Olomouc: Petr Baštan, 2006. 181 s. ISBN 80-903275-4-0. S. 100. 
  5. ↑ URVÁLEK, Radovan. Litovel a okolí: kraj, který máme rádi. 1. vyd. Olomouc: Petr Baštan, 2006. 181 s. ISBN 80-903275-4-0. S. 102. 
  6. ↑ SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (J–N). Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. S. 389-390. 
  7. ↑ PINKAVA, Viktor. Litovelský okres. 1. vyd. Brno: GARN, 2011. 312 s. (Vlastivěda moravská). ISBN 978-80-86347-45-5. S. 205. 

Literatura

  • PINKAVA, Viktor. Litovelský okres. 1. vyd. Brno: GARN, 2011. 312 s. (Vlastivěda moravská). ISBN 978-80-86347-45-5. S. 204–205. 

Externí odkazy

Zdroj