Kostel svatého Bartoloměje (Sezemice)

Kostel svatého Bartoloměje
v Sezemicích
Kostel sv. Bartoloměje v Sezemicích
Kostel sv. Bartoloměje v Sezemicích
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
okres Mladá Boleslav
Obec Sezemice
Souřadnice 50°35′6,29″ s. š., 15°0′20,9″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát turnovský
Farnost Loukov u Mnichova Hradiště
Status filiální kostel
Užívání bližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitel farnost Loukov u Mnichova Hradiště
Zasvěcení Bartoloměj
Architektonický popis
Stavební sloh empír
Specifikace
Délka 31 metrů
Šířka 17,5 metrů
Umístění oltáře na východ
Stavební materiál kámen, zdivo
Další informace
Adresa Sezemice
okres Mladá Boleslav
Oficiální web stránky farnosti
Kód památky 26755/2-1725 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Bartoloměje v Sezemicích je empírovou sakrální stavbou z 1. poloviny 19. století nacházející se v Sezemicích v okrese Mladá Boleslav. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Věž kostela

Poprvé je kostel v Sezemicích zmiňován roku 1352, kdy podací právo měla johanitská komenda křížovníků Svatomářských v Dubu. Kostel je uváděn jako farní, odváděl 6 grošů. Z tak malé peněžní částky plyne, že tato farnost zřejmě patřila spíše k menším. Farnost v Sezemicích za husitských válek zanikla a nebyla již obnovena. Tehdy vlastnil panství českodubské se Sezemicemi husitský polní hejtman Jan Čapek ze Sán. Po husitských válkách byly Sezemice drženy k panství Frýdštejnskému, koncem 15. století k Maloskalskému. K roku 1547 jsou Sezemice uvedeny mezi konfiskáty majetku Adama z Vartemberka. Po polovině 16. století získali Vartenberkové svůj majetek zpět. Sezemice připadly při dělení majetku mezi Vartmberky k svijanskému panství, které začátkem 17. století přešlo na Jáchyma Ondřeje Šlika. V Sezemicích se v 16. století tajně scházeli v soukromých domech Čeští bratří. Sezemický kostel byl v té době administrován farářem z Loukova, kde nechal hrabě Šlik v roce 1610 vystavět nový kostel. Do kostela v Sezemicích daroval hrabě Šlik měděnou nádobu se svým erbem. Po bitvě na Bílé hoře bylo panství Šlikovi zkonfiskováno a koupili jej Valdštejnové. Po skončení třicetileté války byla duchovní správa ve filiálním kostele v Sezemicích vykonávána nejprve farářem z Mnichova Hradiště a od roku 1671, kdy fara sezemská zanikla a byla znovu obnovena za třicetileté války opuštěná fara v Loukově, až do konce 20. století farářem z Loukova. Na počátku 21. století je farnost a s ní i kostel spravován excurrendo z Mnichova Hradiště. Současná empírová podoba je přestavbou, která byla ukončena v polovině 19. století. Ke kostelu patřila dřevěná zvonice z roku 1666, která byla v roce 1853 zbořena. Její zvony byly umístěny do nové věže, která je včleněna do západní části lodi kostela. Po roce 2000 díky zájmu místních občanů a značné finančního pomoci obce a dotací ze Středočeského kraje, byl kostel opravován a v Pojizeří patří k jednomu z nejupravenějších.

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Loukov u Mnichova Hradiště.

Architektura

Kostel je obdélný, jednolodní, se západní věží a trojboce uzavřeným presbytářem se sakristií po severní straně. Průčelí kostela má pilastry z tesaných kvádrů, které nesou kladí, na kterým je hladká, jehlancem krytá, hranolová věž z roku 1853. Boční stěny kostela jsou členěny pilastry z malty, okny s půlkruhovými záklenky. Po jižní straně se nachází portál stejného typu.

Vybavení

Presbytář průhledem vítězného oblouku (z kazatelny zůstává pouze baldachýn, na hlavním oltáři chybí sochy)

Hlavní oltář je raně barokní z období kolem roku 1700. Je portálový a sloupový. Má akantová křídla, sloupový nástavec a novodobý obraz a sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého z řezbářské dílny Bušků ze Sychrova. Boční oltář sv. Josefa pochází ze stejného období a je i tvarově podobný. Kazatelna je raně barokní z konce 17. století (dnes se z ní zachoval jen baldachýn). Oltář Panny Marie pochází z 18. století. Pod kruchtou jsou dva obrazy sv. Isidora a sv. Karla z období kolem roku 1800. V kostele jsou varhany z roku 1880 od Karla Antona Eisenhuta (nefunkční kvůli poškození měchů).[2] Ve věži je dnes zavěšen zvon Bartoloměj z roku 1683 (snad z mladoboleslavské dílny Jana Pricqueye).[3]

Interiér byl poznamenán návštěvou zlodějů. Zcela zničena byla kazatelna a odcizena byla cínová křtitelnice na volutových nohách z roku 1671.[4]

Okolí kostela

V obci se nachází pozdně barokní socha sv. Gotharda z roku 1775 s reliéfy sv. Václava, Víta a Vojtěcha[5] na stylobatu a klasicistní litinová socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1823[5], která je na kamenném podstavci ozdobena reliéfy zpodobňujícími sv. Floriána, Pietu a Pannu Marii (dle Šimáka sv. Floriána, Pietu a sv. Josefa)[5].

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-15]. Identifikátor záznamu 137953 : Kostel sv. Bartoloměje. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Sezemice, s. 173-176.
  3. ↑ Sezemice, s.185-187.
  4. ↑ Sezemice, s. 175.
  5. ↑ a b c ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 522. 

Literatura

  • Noc kostelů 23.05.14. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2014. 82 s. S. 61. 
  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III.. Praha: Academia, 1980. 540 s. S. 312. 
  • Sezemice MCXV-MMXV: Příběh pojizerské vesnice. Sezemice 2014, ISBN 978-80-260-6925-6.
  • VYLETOVÁ, Eva. Ke stavebnímu vývoji kostela sv.Bartoloměje v Sezemicích. Památky středních Čech. Časopis Státního památkového ústavu středních Čech v Praze. 2002, roč. 16, čís. 1, s. 1–8. 

Externí odkazy

Zdroj