Kostel svaté Rodiny (Havlíčkův Brod)

Kostel svaté Rodiny
Průčelí kostela Svaté rodiny s kaplí Božího hrobu
Průčelí kostela Svaté rodiny s kaplí Božího hrobu
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Vysočina
Okres Havlíčkův Brod
Obec Havlíčkův Brod
Lokalita Štáflova ulice
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Diecéze královéhradecká
Vikariát havlíčkobrodský
Farnost Havlíčkův Brod
Zasvěcení Svatá rodina
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 1679–1696
Další informace
Ulice Dobrovského a P. F. Ledvinky
Kód památky 35960/6-4 (PkMIS•Sez•Obr•WD) (součást památky augustiniánský klášter v Havlíčkově Brodě)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Rodiny je kostel v Havlíčkově Brodě, který byl postaven v letech 16791696 při klášteře augustiniánů za bývalými hradbami města. Areál ohraničují ulice Štáflova, Horní a P. F. Ledvinky. Budovy kláštera, kostel a kaple Božího hrobu jsou chráněny jako nemovitá kulturní památka.[1]

Historie

Augustiniánský klášter s kostelem svaté Rodiny byl postaven za hradbami města. Jeho výstavba proběhla po třicetileté válce a byla spojena s rekatolizací původně protestantského města. Řád bosých augustiniánů přišel do českých zemí z Říma v 17. století a původně Německý Brod se stal jeho třetím sídlem. Město s řádem v roce 1674 uzavřelo smlouvu a povolilo, aby se usadil na horním předměstí za městskými hradbami.

Detail sochy

Roku 1674 postavili řeholníci provizorní kapli a řeholní dům, které jim sloužily do roku 1705. V letech 1679 – 1733 postavili poblíž těchto staveb jednopatrovou klášterní budovu a nový barokní kostel zasvěcený Svaté rodině. Stavitelem východní části s presbytářem byl Gian Batista, západní část vystavěl Daniel Měnický z Chrudimě. Průčelí kostela je ze začátku 18. století dle návrhu řádového bratra Filipa à Sancto Hermanno, jenž je také autorem soch Svaté rodiny. Kostel byl několikrát opravován. Roku 1888 byla snesena věž v průčelí kostela a nahrazena menší věží nad jeho štítem.

Vnitřní barokní jednolodní interiér kostela je z první poloviny 18. století. Sochař Ignác Rohrbach z Chrudimi je autorem hlavního oltáře zasvěceného Svaté rodině (na oltáři je obraz od Siarda Noseckého). Je také autorem oltáře Pět ran Kristových, který je symbolem řádu augustiniánů a v Čechách existuje pouze tento jeden exemplář. Třetí oltář od sochaře Rohrbacha je zasvěcen svatému Janu Nepomuckému z doby před jeho kanonizací (z roku 1709). K dílu Rohrbachovu patří i kazatelna s postavami církevních otců. Zbývající dva oltáře se sochami augustiniánských světců jsou z dílny Václava Kovandy.

Klášter s kostelem svaté Rodiny

Klášter byl zrušen císařem Josefem II. a po roce 1815 sem bylo přeloženo gymnázium z Hustiřanského domu. Augustiniány ve výuce nahradili premonstráti ze Želiva a roku 1885 přešlo gymnázium pod státní správu.

Začátkem 20. století byla budova kláštera přestavěna pro potřeby státních úřadů. V klášterním kostele se konají koncerty a další kulturní akce, příležitostně i bohoslužby. Kostel včetně barokního mobiliáře, soch Ignáce Rohrbacha a obrazů Siarda Noseckého byl v letech 1969 – 1980 restaurován a je zpřístupněn veřejnosti.[2]

Kaple Božího hrobu

Kaple Božího hrobu byla postavena za finanční pomoci hraběnky Anny Terezie z Pöttingenu (Pöttingu) rozené Michnové z Vacínova, která za podpory manžela Adama Felixe hraběte z Pöttingenu darovala v roce 1724 konventu 10.000 fl. Důvodem byla pravděpodobně smrt jejich jediného syna Eustacha. Augustiniáni za tuto částku vykoupili od města pozemek a zajistili stavební práce. Dne 8. prosince 1725, na svátek Početí Panny Marie, kapli vysvětil žďárský opat Václav Vejmluva. Zakládací listina byla uschována do čtvercové cínové schránky a uložena doprostřed pod oltář pod kamennou podlahu kaple.

Podoba kaple vychází z kaple stojící uprostřed Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Byla přistavěna na severní stranu kostela kameníkem Juliem Bauerem podle plánu pražského stavitele A. V. Spannbruckera a vcházelo se do ní z vnitřních prostor kostela. Vstup lemovaly vysoké polychromované dřevěné sochy zpodobňující sedm pašijových zázraků Ježíše vyřezané v Praze.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 147784 : klášter - s kostelem sv. Rodiny a kaplí Božího hrobu. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Havlíčkův Brod. Městské informační centrum: Klášter a klášterní kostel sv. Rodiny. 19.7.2005. Dostupné z WWW Archivováno 18. 5. 2015 na Wayback Machine..

Literatura

  • ŘEPA, Tomáš. Kaple Božího hrobu v Čechách a na Moravě v období baroka. Brno, 2010 [cit. 2015-04-24]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Pavlíček. s. 170–176. Dostupné online.

Externí odkazy

Zdroj