Kostel svaté Markéty (Městec Králové)

Kostel svaté Markéty v Městci Králové
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Základní informace
Církev katolická církev
Zasvěcení Markéta Antiochijská
Další informace
Adresa Městec Králové, ČeskoČesko Česko
Ulice Přemysla Otakara II.
Kód památky 102637 (PkMIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Markéty je novorománský kostel v centru Městce Králové v okrese Nymburk. Interiéru kostela vévodí oltář s obrazem svaté Markéty.[1]

Historie

Podle pověsti byl kostel založen Přemyslem Otakarem II. První historická zmínka o kostelu pochází z roku 1384. Po roce 1792 došlo k požáru kostela a ten byl nově vystavěn jako pozdně barokní v roce 1794.[2] V roce 1846 byl kostel novorománsky přebudován podle architektonického návrhu Aloise Turka. Turkova novorománská úprava je jedním z nejstarších použití tohoto slohu na českém území.[3] Součástí přestavby bylo také zvýšení věže.[2]

V roce 2007 byl kostel zapsán na seznam kulturních památek.[3]

Architektura

Jedná se o jednolodní stavbu obdélníkového půdorysu s půlkruhově uzavřeným presbytářem, sakristií na severní straně a s hranolovou věží na jihozápadní straně. Okna jsou oblouková, dveře většinou pravoúhlé. Fasáda v novorománském stylu je členěná lizénovými rámci a obloučkovým vlysem. Hlavní vstup do kostela je v západním průčelí, jedná se o obloukové dveře zdůrazněné portikem se stříškou. Střecha kostela je sedlová, nad presbytářem a sakristií valbová, střecha věže osmiboká jehlancová.[2][3]

Interiér kostela je zaklenut třemi plackovými klenbami, sakristie je plochostropá. Kruchta s dřevěnou balustrádou je nesena dvěma sloupy. Okna presbytáře jsou zdobena vitrajemi.[2][3]

Odkazy

Reference

  1. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. 
  2. a b c d S.R.O, Jiri Cizek, Hrady cz. Kostel sv. Markéty, Městec Králové. www.hrady.cz [online]. [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. 
  3. a b c d kostel sv. Markéty - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj