Kostel svaté Barbory (Pacov)

Kostel sv. Barbory se hřbitovem
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Pacov
Lokalita na jižním konci města
Souřadnice 49°28′6,72″ s. š., 14°59′52,61″ v. d.
Kostel svaté Barbory (Pacov) (Česko)
Základní informace
Církev Římskokatolická
Farnost Římskokatolická farnost Pacov
Status hřbitovní kostel
Zasvěcení Barbora z Nikomédie
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Specifikace
Délka 19.25 m
Šířka 9.1 m
Další informace
Ulice Svatobarborská
Kód památky 22219/3-3210 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel sv. Barbory se nalézá na hřbitově města Pacova a je vystavěn v barokním slohu. Vznikl původně jako osmiboká barokní věžovitá kaple na novém pacovském hřbitově patrně před rokem 1680. V letech 1681 a 1682 ho nechala rozšířit a značně přestavět vdova po majiteli pacovského panství Zikmundu Janu Myslíkovi z Hyršova hraběnka Johana Eusebie Barbora ze Žďáru. Kostel byl zasvěcen kultu svaté Barbory a připomíná i jméno hraběnky.

Popis

Exteriér

Osmiboká kaple byla rozšířena o podélnou loď délky 19,25 metrů, šířky 9,1 metrů.[1] Nad kaplí byla vystavěna dvoupatrová věž s malými elipsovitými okny. V prostorách bývalé kaple byl zřízen presbytář o úhlopříčce 5,75 metrů. Stěny lodi i presbytáře jsou členěny půlkruhovými okny podobajícím se oknům původním. Na severní zdi lodi je umístěn raně barokní pravoúhlý portál, na kterém je uveden letopočet 1681 a původně se zde nacházela i terakotová soška sv. Barbory. O jejím osudu není nic zatím nic známo. Na straně jižní je umístěna obdélná sakristie a vstupní předsíň. V roce 1682 zhotovil pro tento kostel pražský zvonař Mikuláš Loewe zvon, který byl v témže roce instalován.[2] Na severní stranu kostela byly umístěny náhrobky z let 1818–1840, které jsou také památkově chráněny.

Interiér

V původní kapli byl zřízen presbytář. Od ostatního prostoru ho odděluje půlkruhový vítězný oblouk. V interiéru nalezneme dva oltáře. Hlavní oltář z roku 1681 je barokní, je vyzdoben oltářním obrazem sv. Barbory, který namaloval Bedřich Kamarýt[3] a byl instalován v roce 1899. Boční oltář je rokokový a pochází z poloviny 18. století. K původnímu vybavení ještě patří kazatelna a varhany asi z poloviny 18. století. Kruchta byla vestavěna v roce 1831[4].

Současnost

Hřbitovní kostel sv. Barbory je památkově chráněn od 3. května 1958. Od devadesátých let minulého století se postupně opravuje. Je přístupný po dohodě s majitelem.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ Pacov - Hřbitovní kostel, Soupis památek, 18. Politický okres pelhřimovský (1903), str. 145-147, cit [online]. [: http://depositum.cz/knihovny/pamatky/strom.clanek.php?clanek=6043(2018) Dostupné online]. 
  2. ↑ KLEISNER, Tomáš. Raně barokní Pacov za posledních světských majitelů. In: Vlastivědný sborník Pelhřimovska č. 8. Pelhřimov: Okresní muzeum Pelhřimov, 1997. 131 s. S. 26–32. 
  3. ↑ PITRMANN, Alois. Pacov rodné město Antonína Sovy. Praha: nakladatelství J. Svoboda, 1945. 60 s. S. 25. 
  4. ↑ HTTPS://IISPP.NPU.CZ/. Areál kostel sv Barbory se hřbitovem [online]. Praha: Národní památkový ústav. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Literatura

  • Hřbitovní kostel sv. Barbory, Panorama kostelů a církevních památek: Stručný průvodce památkami. Praha: Beránek, 1941. Nestr.
  • Pacov - Hřbitovní kostel, Soupis památek, 18. Politický okres pelhřimovský (1903), str. 145-147, cit dle: http://depositum.cz/knihovny/pamatky/strom.clanek.php?clanek=6043(2018)
  • CHALOUPKOVÁ, Anežka. Pacov od historie k současnosti. Pelhřimov: Městský úřad v Pacově 1997. 142 s. ISBN 80-238-0266-6
  • KLEISNER, Tomáš. Raně barokní Pacov za posledních světských majitelů. In: Vlastivědný sborník Pelhřimovska č. 8. Pelhřimov: Okresní muzeum Pelhřimov 1997. 131 s.
  • PITRMANN, Alois. Pacov rodné město Antonína Sovy. Praha: nakladatelství J. Svoboda,1945. 60 s.

Zdroj