Kostel svaté Anny (Přibyslavice)

Kostel Svaté Anny v Přibyslavicích
severní průčelí kostela
severní průčelí kostela
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Vysočina
Okres Třebíč
Obec Přibyslavice
Souřadnice 49°15′41″ s. š., 15°46′43″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze brněnská
Děkanát třebíčský
Farnost Přibyslavice
Status filiální kostel
Zasvěcení svatá Anna
Architektonický popis
Stavební sloh románský
Výstavba 2. polovina 12. století
Další informace
Kód památky 28331/7-2993 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Anny je filiální kostel Římskokatolické farnosti Přibyslavice a kulturní památka[1] v Přibyslavicích. Těsně sousedí s novějším poutním kostelem Narození Panny Marie. Je pozůstatkem starého přemyslovského dvorce, a náleží proto k nejstarším stavbám na Moravě.[2]

Historie

Historie kostela svaté Anny sahá do doby přemyslovského dvorce. Přibyslavice bývaly osadou na lovětínské stezce. Místního faráře Jeronýma zmiňuje listina Přemysla Otakara I. daná v Hulíně roku 1224. V kostele a nejbližším okolí byl v druhé polovině 20. století prováděn archeologicko-stavební výzkum Západomoravského muzea (1968–1973), na nějž navázal stavebně-historický průzkum Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (1977–1980). Z výzkumu vyplynulo, že stavba kostela je datována druhou třetinou nebo druhou polovinou 12. století. Zbudován byl v románském slohu jako jednolodní tribunový kostel s půlkruhovou apsidou. Pravoúhlý presbytář a možná i věž jsou pozdější. V bezprostředně sousedící patrové budově, taktéž rozšířené a datované k počátku 13. století, sídlila jak duchovní tak fiskální správa.[3]

Vnitřní umělecká výzdoba měla vzít za své v době, když kostel spravovali před rokem 1622 evangelíci: odstraněny měly být všechny obrazy, sochy i oltáře a vnitřní a vnější kresby měly být zalíčeny vápnem. Gotický obraz Panny Marie držící Ježíška byl uctíván již v 16. století. I přes své zalíčení byl i nadále patrný. Lidé ho uctívali, a když nastala první zázračná uzdravení přisuzovaná moci tohoto obrazu, stal se prostor před obrazem poutním místem. Z roku 1715 se dochovalo svědectví, že jakkoliv byla ostatní vnější malba kostela zničená dešti, až byl vidět stavební kámen, posvátný obraz si malbu držel. Ochrany se obraz dočkal zbudováním kaple v roce 1724 a posléze poutního kostela.[3]

Současné patrocinium – anenské – kostela pravděpodobně není původní. Je možné, že bývalo mariánské. V 60. letech 17. století je doloženo patrocinium svatého Gotharda.[3]

Mezi roky 2010 a 2018 byly postupně opraveny střechy a krovy obou spojených kostelů, cílem bylo zachování a oprava původních krovů. Byla sejmuta helmice kostelní věže a následně byla opravena. Ta byla po rekonstrukci navrácena na kostelní věž a byla instalována i korouhev. Následně by měla započít rekonstrukce vnějších fasád kostelů.[4] To se nakonec stalo v letech 2019 a 2020.[5]

    Odkazy

    Věž kostela

    Reference

    1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-13]. Identifikátor záznamu 139629 : kostel sv. Anny a kostel Narození P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
    2. ↑ DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 347. 
    3. ↑ a b c OBŠUSTA, Petr. Výzkum románského dvorce a kostela sv. Anny v Přibyslavicích. In: Naším krajem. Třebíč: Západomoravské muzeum, 1997. S. 40–58.
    4. ↑ MAHEL, Luděk. OBRAZEM: Pozoruhodné přibyslavické kostely mají nové střechy. Třebíčský deník. 2018-11-09. Dostupné online [cit. 2018-11-17]. 
    5. ↑ AMPAPOVÁ, Ilona. Pokračuje obnova kostelů v Přibyslavicích [online]. 2023-05-13 [cit. 2023-09-17]. Dostupné online. 

    Externí odkazy

    Zdroj