Kostel svaté Anny (České Budějovice)

Kostel svaté Anny
Kostel svaté Anny
Kostel svaté Anny
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihočeský
Okres České Budějovice
Obec České Budějovice
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze českobudějovická
Vikariát České Budějovice-město
Farnost České Budějovice-sv. Mikuláš
Užívání koncertní sál
Zasvěcení Otakar Jeremiáš
Datum posvěcení 1. února 1621
Architektonický popis
Stavební sloh baroko, klasicismus
Výstavba 1615–1620
Specifikace
Umístění oltáře sever
Další informace
Adresa České Budějovice, ul. Kněžská
Kód památky 32142/3-774 (PkMIS•Sez•Obr•WD) (součást památky kapucínský klášter)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Anny je bývalý římskokatolický chrám v Českých Budějovicích. Nachází se v centru města, v ulici Kněžské, a je součástí areálu tamního bývalého kapucínského kláštera, se kterým je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Druhý nejstarší kapucínský klášter v Čechách vznikl v Českých Budějovicích. Základní kámen klášterního chrámu byl položen v červnu 1615. Kostel svaté Anny byl dokončen v roce 1620 a 1. února 1621 byl vysvěcen. Do ulice Kněžské je obrácen boční stěnou, za odsazeným pravoúhlým presbytářem se nachází areál kláštera. V rámci josefinských reforem byl českobudějovický kapucínský konvent v roce 1788 zrušen. Kostel byl tehdy na více než 15 let uzavřen. Roku 1804 byl znovu otevřen pro bohoslužby. V letech 1843–1844 byl klasicistně upraven, takže přišel o svůj typický styl řádové kapucínské architektury s charakteristickým trojúhelníkovým štítem v průčelí, který byl nahrazen štítem novým.[2]

Koncertní síň Otakara Jeremiáše

Roku 1988 se chrám stal majetkem Jihočeské filharmonie, která jej upravila na koncertní síň Otakara Jeremiáše.[3] Koncertní síň Otakara Jeremiáše je domovskou scénou Jihočeské komorní filharmonie, která byla založena v roce 1981 a je jedinou jihočeskou profesionální filharmonií.[4][5] Sál je jedním z hlavních kulturních středisek města,[6] kde se pořádají koncerty nebo se třeba konají tradiční promoce Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity.[7]

V roce 1994 došlo k rekonstrukci zaměřené na úpravy akustických prvků, celková rekonstrukce sálu proběhla v letech 2020–2021.

Rekonstrukce 2020–2021

Dne 30. dubna 2020 schválili jihočeští radní vypsání veřejných zakázek na rekonstrukci sálu.[8] Součástí bylo odstranění balkónu s ponecháním pouze jedné řady míst, modernizovaná (méně hlučná) klimatizace, výměna sedadel (z původních 218 měl klesnout počet zhruba o 30), nové akustické obklady, osvětlení a oprava varhan. Na rekonstrukci bylo vyhrazeno 30 milionů Kč,[9] dokončení bylo plánováno na únor 2021.[8]

Rekonstrukce koncertního sálu v bývalém kostele sv. Anny s odhadovaným rozpočtem 37 milionů korun byla zahájena v červenci 2020, sál při ní prošel zásadní změnou: byla vyměněna vzduchotechnika, byly odstraněny balkony, zlepšila se akustika. Změna se dotkla podhledů, obložení stěn, byla vyměněna sedadla a klimatizace. Také varhany prošly rekonstrukcí a prohloubilo se pódium.[10] Rekonstrukci provedla stavební firma Auböck[4] na návrh ateliéru A8000 s vedoucím architektem Martinem Krupauerem, který je zároveň vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie. Projekt financoval ze svého rozpočtu Jihočeský kraj.[10]

Hlavním cílem rekonstrukce bylo vrátit sálu původní kostelní jednoduchost a čistotu. Prostoru vládnou jednoduché linie, dřevo a kontrast černé a bílé barvy. Vznášející se bílé akustické baldachýny pod stropem jako lehké obláčky pomáhají roznášet zvuk do všech směrů.[4] Počet jejich panelů je 31 a každý z nich o průměrné váze 30 kg je zavěšen pomocí 3 nebo 4 ocelových lanek do valené klenby kostela.[6] K dobré akustice také přispívá dřevěný obklad na zadní stěně sálu, jenž pojme 172 diváků.[11][4]

Varhany

Kostelní

Před rokem 1800 byl kostel vybaven jednomanuálnovým nástrojem o 6 rejstřících, mechanické traktuře a zásuvkové vzdušnici. Ten byl nedlouho po roce 1800 (patrně před obnovou kostela v roce 1804) přesunut do kostela svatého Jakuba Většího v Boršově nad Vltavou. Po obnově kostela, konkrétně roku 1816, byly do kostela přeneseny varhany z Augustiniánského kláštera v Táboře (mohlo jít o dvoumanuálový nástroj od Friedricha Ferdinanda Semráda). V roce 1912 postavil nové varhany v ceně 5500 K Emanuel Štěpán Petr. Šlo o dvoumanuálový nástroj o 15 rejstřících s pneumatickou trakturou a výpustkovou vzdušnicí. O dalších osudech tohoto nástroje nejsou informace.[12]

Koncertní

Pro účely koncertní síně navrhl dispozice nových varhan původem budějovický organolog Bohumil Plánský. Nástroj o 3 manuálech, 45 rejstřících a elektrické traktuře byl dokončen v roce 1988 a postavila jej společnost Rieger-Kloss[13] jako OPUS 3602. Na období 2020-2021 byla ohlášena oprava, neboť varhany nebyly „v ideálním stavu“.[9]

I. m. Hlavní stroj C–a3
1. Portunál 16′
2. Principál 8′
3. Flétna trubicová 8′
4. Oktáva 4′
5. Flétna měděná 4′
6. Kvinta 22/3
7. Superoktáva 2′
8. Mixtura 4–5× 11/3
9. Akuta 4× 1′
10. Trompeta 8′
II / I 8′
III / I 8′
III / I 16′
II. m. Positiv C–a3
11. Kryt 8′
12. Kvintadena 8′
13. Kopula 4′
14. Fugara 4′
15. Principál 2′
16. Kvinta 11/3
17. Oktáva 1′
18. Mixtura 3–4× 22/3
19. Roh křivý 8′
III / II 8′
Tremolo II. m.
20. Zvonková hra II
III. m. Žaluz. stroj C–a3
21. Flétna dřevěná 8′
22. Salicionál 8′
23. Chvění housl. 1–2× 8′+4′
24. Principál 4′
25. Roh noční 4′
26. Nasard 22/3
27. Flétna příčná 2′
28. Tercie 13/5
29. Flétna lesní 1′
30. Mixtura 5× 11/3
31. Dulcián 16′
32. Hoboj francouz. 8′
Tremolo III. m.
Aditivní stroj
33. Gamba barokní 8′
34. Seskvialtera 2-3× 22/3
35. Flétna zobcová 2′
36. Trubka horizon. 8′
37. Trubka hlavicová 4′
A / I 8′
A / II 8′
A / III 8′
A / P 8′
Tremolo A
Pedál
38. Principál prospekt 16′
39. Subbas 16′
40. Burdon tram. 16′
41. Oktáva 8′
42. Flétna basová 8′
43. Chorálbas 2× 4′+2′
44. Mixtura 4× 22/3
45. Pozoun 16′
I / Pm 8′
II / P 8′
III / P 8′
III / P 4′

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-16]. Identifikátor záznamu 143698 : Klášter kapucínský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-85983-17-6. S. 203–204. 
  3. Jcfilharmonie.cz [online]. Jcfilharmonie.cz [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  4. a b c d EXTERNÍ, autor. Chrám pro hudbu: Nový koncertní sál v budově bývalého kostela. Českobudějovický deník. 2022-08-22. Dostupné online [cit. 2023-11-03]. 
  5. Jihočeská komorní filharmonie | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. www.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  6. a b Koncertní síň Otakara Jeremiáše v Českých Budějovicích [online]. 2021-07-29 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  7. Koncertní síň Otakara Jeremiáše | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. www.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  8. a b PISKAČOVÁ, Eliška. Sál Jihočeské filharmonie čeká v létě rekonstrukce [online]. JTV, 2020-05-01 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 
  9. a b MLSOVÁ, Ludmila. Sál filharmonie bude mít lepší zvuk i sedadla, chystá se i oprava KD Slavie Zdroj: https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/koncertni-sin-ceske-budejovice-jihoceska-filharmonie-kd-slavie-divadlo-oprava.A190913_084355_budejovice-zpravy_khr [online]. MAFRA, a. s., 2019-09-16 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 
  10. a b Začíná oprava koncertní síně v centru Českých Budějovic, změní se její interiér. České Budějovice [online]. 2020-07-16 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  11. ZATLOUKALOVÁ, Nikola. Jihočeská filharmonie má nový koncertní sál. Najdete ho v kostele. Dumazahrada.cz [online]. 2022-09-08 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  12. SVOBODA, Štěpán. kostel sv. Anny [online]. Štěpán Svoboda, rev. 2020-09-26 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  13. SVOBODA, Štěpán. koncertní síň Otokara Jeremiáše [online]. Štěpán Svoboda, rev. 2020-09-26 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj