Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Libčeves)

Kostel Stětí svatého Jana Křtitele
v Libčevsi
Kostel od jihovýchodu
Kostel od jihovýchodu
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Louny
Obec Libčeves
Souřadnice 50°27′7,91″ s. š., 13°50′15,88″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát lounský
Farnost Libčeves
Status farní kostel
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Zasvěcení stětí svatého Jana Křtitele
Architektonický popis
Stavební sloh románský, gotický, barokní
Výstavba 13. století
Specifikace
Umístění oltáře jihovýchod
Stavební materiál zděný
Další informace
Kód památky 43287/5-1222 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Stětí svatého Jana Křtitele je římskokatolický farní kostel[1] v Libčevsi v okrese Louny. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[2] Stojí uprostřed obce na nevysokém návrší.[3]

Historie a stavební vývoj

Ačkoliv první písemná zmínka o Libčevsi pochází z roku 1295[4] a o kostele až z roku 1352,[5] samotný objekt je mnohem starší. Dendrochronologické rozbory překladů schodiště, provedených z dubů a borovice, je datovaly do konce 30. let 13. století.[6] To je v souladu s dosavadní uměnovědnou literaturou, která výstavbu kostela na základě slohových prvků kladla do této doby.[7] Do tohoto románského období patří věž a její valené klenby v přízemí a prvním patře a na ni navazující západní část lodi s půlkruhovými okny. Původní je rovněž jižní portál do lodi, ukrytý za později přistavěnou předsíní. Zajímavým románským zdobným prvkem je také berličkový kříž na fasádě věže.

V dalším období byl původní románský presbytář nahrazen stávajícím. Na dobu jeho vzniku se názory liší. Většina starší literatury se přiklání k jeho vzniku do období před husitskými válkami.[8] Jaroslav Skopec se v nejnovějším kompendiu, věnovaném středověkým venkovským okresům na Lounsku, přiklání až k přelomu 50. a 60. let 15. století.[9] Někdy na přelomu 16. a 17. století byla ke kostelu přistavěna jižní předsíň. V roce 1787 byla postavena stávající kruchta. Roku 1853 došlo k postavení sakristie.[10]

Stavební podoba

Západní průčelí s věží

Kostel je jednolodní. Nejstarší románskou částí kostela je obdélná loď s mohutnou hranolovou věží z opuky v západním průčelí a vezděným křížem z čedičových kamenů. Později byl upraven goticky a barokně.[3] Přízemí věže je sklenuté valenou klenbou a v prvním patře se nachází zazděný portál. Fasáda lodi je ukončena obloučkovým vlysem. Na jižní straně do ní vede románský a ze severu gotický portál. V západní části lodi stojí barokní kruchta na dvou pilířích. Na loď navazuje gotický polygonální presbytář s odstupňovanými opěráky. Na severní straně se k němu připojuje sakristie a předsíň s hřebínkovou klenbou k lodi na jihu. Presbytář zaklenutý žebrovou klenbou na konzolách od lodi odděluje lomený vítězný oblouk. Portál na severní straně vede do sakristie.[11]

Zařízení

Zařízení kostela tvoří oltář z doby okolo roku 1700 s obrazem Stětí svatého Jana Křtitele, menší oltář svaté Anny a kamenná křtitelnice s rokajovým ornamentem ze druhé čtvrtiny osmnáctého století. Ze stejné doby pochází také kazatelna se sochou Dobrého pastýře. Interiér zdobí nástěnné malby z roku 1787 z ruky kadaňského malíře Josefa Sachse.[12] Na stropě lodi to jsou obrazy stětí svatého Jana Křtitele a Kázání svatého Jana Křtitele na poušti. Na stropě v podkruchtí je namalován obraz Kristus vyhání penězoměnce z chrámu a na její poprsnici jsou obrazy čtyř církevních Otců. Klenbu presbytáře zdobí Křest Kristův, čtyři evangelisté a Bůh Otec s anděli.[11]

Uvnitř kostela se nacházejí také náhrobníky Václava Vřesovického z roku 1585, Wolfa Senfelda z roku 1575 a kněze Bohuše z roku 1612. Další, většinou poškozené, náhrobníky jsou zasazené do vnější zdi.[11] Dvoumanuálové varhany postavil v roce 1773 litoměřický varhanář Johann Rusch.[13]

Reference

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 109. 
  2. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 155566 : Kostel Stětí sv. Jana Křtitele. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. ↑ a b DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 136. 
  4. ↑ EMLER, Josef (ed). Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae I, 600–1253. Praha: Královská česká společnost nauk, 1882. 1488 s. Dostupné online. S. 724. 
  5. ↑ TOMEK, Wácslaw Wladiwoj. Registra decimarum papalium čili registra desátků papežských z dioecézí pražské. Praha: Královská česká učená společnost, 1873. 108 s. Dostupné online. S. 76. 
  6. ↑ SKOPEC, Jaroslav (ed.). Středověké venkovské kostely okresu Louny. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav, 2022. 627 s. ISBN 978-80-85036-83-1. S. 318.  (Dále jen Skopec 2022).
  7. ↑ Za všechny např. MERHAUTOVÁ, Anežka. Raně středověká architektura v Čechách. Praha: Academia, 1971. 383 s. S. 156–157. 
  8. ↑ Za všechny Dějiny českého výtvarného umění I/1. Praha: Academia, 1984. 397 s. Kapitola Líbal, Dobroslav, Gotická architektura, s. 202. 
  9. ↑ Skopec 2022, s. 324.
  10. ↑ Skopec 2022, s. 327.
  11. ↑ a b c POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: K/O. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Libčeves, s. 232–233. 
  12. ↑ Skopec 2022, s. 326.
  13. ↑ HORÁK, Tomáš. Varhany a varhanáři Lounska, Žatecka a Podbořanska. Louny: Státní okresní archiv Louny, 2003. 151 s. ISBN 80-86067-77-7. S. 65. 

Externí odkazy

Zdroj